Sociální sítě jsou bezpochyby neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Pro mnohé může být jen těžko představitelné být tzv. off-line a nepřipojit se během dne alespoň k jedné z dostupných sociálních sítí.
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, jaké sociální sítě jsou využívány v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ke komunikaci s jejich klienty. Práce je konkrétně zaměřena na NZDM v kraji Vysočina. Dalším cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak tato komunikace mezi těmito zařízeními a jejich klienty probíhala v době nouzového stavu (COVID-19) a v jaké formě byla využívána. V návaznosti na cíle práce byly zvoleny tři výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na účel využívání sociálních sítí. Prostřednictvím druhé otázky byly zjišťovány překážky, se kterými se NZDM při komunikaci s klienty setkávají. Třetí otázka zkoumá, zdali on-line komunikace pomohla udržet kontakt mezi nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a klienty v době nouzového stavu.
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do tří částí. První část charakterizuje sociální sítě společně s jejich znaky, rozdělením, popisem konkrétních sociálních sítí a nechybí zde ani rizika s nimi spojená. Druhá část je věnována sociálním službám, jejich rozdělení, registraci, která je potřebná k jejich vykonávání a standardům kvality. Ve třetí části je konkrétně charakterizována sociální služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Společně s posláním, cíli, cílovou skupinou a principy poskytování služby jsou zde zmíněny základní činnosti, které jsou v rámci této služby poskytovány, a průběh služby.
Pro praktickou část této diplomové práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaných rozhovorů. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování a následná kategorizace dat.
Z výsledků rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež je patrné, že sociální sítě, především Facebook a Instagram, si v rámci poskytování této sociální služby získaly své místo a jsou těmito zařízeními využívány ke komunikaci s klienty a s veřejností, pro informační a preventivní účely a také k jejich propagaci. Bylo také zjištěno, že sociální sítě hrály v období nouzového stavu (COVID-19) důležitou roli.
Výsledky praktické části této diplomové práce mohou být inspirací pro další nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo také pro zařízení poskytující ostatní sociální služby. Diplomová práce také může sloužit jako zdroj informací pro studenty, laickou či odbornou veřejnost.
Anotace v angličtině
Social networks are an integral part of contemporary society. For many people, it can be hard to imagine being so-called offline and not connecting to any of the available social networks during the day.
The aim of this thesis was to conduct a survey of which social networks are used in low-threshold facilities for children and youth to communicate with their clients. The work is specifically focused on this institutions in the Vysočina region. Another goal of this thesis was to determine the course of communication between these facilities and their clients during the state of emergency (COVID-19) and the form of its application. Following the objectives of the work, three research questions were chosen. The first question focused on the purpose of using social networks. Through the second question, obstacles in communication between low-threshold facilities and clients were identified. The third question examines whether online communication helped to maintain contact between low-threshold facilities for children and youth and clients in times of emergency.
The diploma thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part is divided into three parts. The first part characterizes social networks together with their features, distribution, description of specific social networks and there are also risks associated with them. The second part is devoted to social services, their distribution, the registration required for their performance and quality standards. In the third part, the social service low-threshold facility for children and youth is specifically characterized. Together with the mission, goals, target group and principles of service provision, the basic activities that are provided as part of this service and the course of the service are mentioned here.
A qualitative research strategy and the technique of semi-structured interviews were used for the practical part of this thesis. Open coding and data categorization were used for analysis of the detected data.
The results of interviews with individual low-threshold facilities for children and youth show that social networks, especially Facebook and Instagram, have gained their place in the provision of this social service. They are used to communicate with clients and the public for informational and preventive purposes and also to promote them. It was also found that social media had an important role during the state of emergency (COVID-19).
The results of the practical part of this thesis can be an inspiration for other low-threshold facilities for children and youth or for facilities providing other social services. The diploma thesis can also serve as a source of information for students, the non-professional or professional public.
Klíčová slova
sociální sítě, on-line komunikace, rizika internetového prostředí, sociální služby, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Klíčová slova v angličtině
social networks, on-line communication, internet risk, social service, low-threshold facility for children and youth
Rozsah průvodní práce
79 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Sociální sítě jsou bezpochyby neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Pro mnohé může být jen těžko představitelné být tzv. off-line a nepřipojit se během dne alespoň k jedné z dostupných sociálních sítí.
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, jaké sociální sítě jsou využívány v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ke komunikaci s jejich klienty. Práce je konkrétně zaměřena na NZDM v kraji Vysočina. Dalším cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak tato komunikace mezi těmito zařízeními a jejich klienty probíhala v době nouzového stavu (COVID-19) a v jaké formě byla využívána. V návaznosti na cíle práce byly zvoleny tři výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na účel využívání sociálních sítí. Prostřednictvím druhé otázky byly zjišťovány překážky, se kterými se NZDM při komunikaci s klienty setkávají. Třetí otázka zkoumá, zdali on-line komunikace pomohla udržet kontakt mezi nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a klienty v době nouzového stavu.
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do tří částí. První část charakterizuje sociální sítě společně s jejich znaky, rozdělením, popisem konkrétních sociálních sítí a nechybí zde ani rizika s nimi spojená. Druhá část je věnována sociálním službám, jejich rozdělení, registraci, která je potřebná k jejich vykonávání a standardům kvality. Ve třetí části je konkrétně charakterizována sociální služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Společně s posláním, cíli, cílovou skupinou a principy poskytování služby jsou zde zmíněny základní činnosti, které jsou v rámci této služby poskytovány, a průběh služby.
Pro praktickou část této diplomové práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaných rozhovorů. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování a následná kategorizace dat.
Z výsledků rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež je patrné, že sociální sítě, především Facebook a Instagram, si v rámci poskytování této sociální služby získaly své místo a jsou těmito zařízeními využívány ke komunikaci s klienty a s veřejností, pro informační a preventivní účely a také k jejich propagaci. Bylo také zjištěno, že sociální sítě hrály v období nouzového stavu (COVID-19) důležitou roli.
Výsledky praktické části této diplomové práce mohou být inspirací pro další nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo také pro zařízení poskytující ostatní sociální služby. Diplomová práce také může sloužit jako zdroj informací pro studenty, laickou či odbornou veřejnost.
Anotace v angličtině
Social networks are an integral part of contemporary society. For many people, it can be hard to imagine being so-called offline and not connecting to any of the available social networks during the day.
The aim of this thesis was to conduct a survey of which social networks are used in low-threshold facilities for children and youth to communicate with their clients. The work is specifically focused on this institutions in the Vysočina region. Another goal of this thesis was to determine the course of communication between these facilities and their clients during the state of emergency (COVID-19) and the form of its application. Following the objectives of the work, three research questions were chosen. The first question focused on the purpose of using social networks. Through the second question, obstacles in communication between low-threshold facilities and clients were identified. The third question examines whether online communication helped to maintain contact between low-threshold facilities for children and youth and clients in times of emergency.
The diploma thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part is divided into three parts. The first part characterizes social networks together with their features, distribution, description of specific social networks and there are also risks associated with them. The second part is devoted to social services, their distribution, the registration required for their performance and quality standards. In the third part, the social service low-threshold facility for children and youth is specifically characterized. Together with the mission, goals, target group and principles of service provision, the basic activities that are provided as part of this service and the course of the service are mentioned here.
A qualitative research strategy and the technique of semi-structured interviews were used for the practical part of this thesis. Open coding and data categorization were used for analysis of the detected data.
The results of interviews with individual low-threshold facilities for children and youth show that social networks, especially Facebook and Instagram, have gained their place in the provision of this social service. They are used to communicate with clients and the public for informational and preventive purposes and also to promote them. It was also found that social media had an important role during the state of emergency (COVID-19).
The results of the practical part of this thesis can be an inspiration for other low-threshold facilities for children and youth or for facilities providing other social services. The diploma thesis can also serve as a source of information for students, the non-professional or professional public.
Klíčová slova
sociální sítě, on-line komunikace, rizika internetového prostředí, sociální služby, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Klíčová slova v angličtině
social networks, on-line communication, internet risk, social service, low-threshold facility for children and youth
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení:
Pod pojmem sociální služba se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost, která především zajišťuje pomoc a podporu osobám, které mohou být ohroženy sociálním vyloučením. Mezi druhy sociálních služeb řadíme sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby jsou následně poskytovány formou pobytovou, ambulantní nebo terénní.
Jedním z typů zařízení poskytujících služby sociální prevence jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Tato zařízení nabízejí ambulantní, případně terénní služby dětem a mladistvým ve věku od 6 do 26 let, které mohou být ohrožené společensky nežádoucími jevy. Ke zprostředkování služeb zařízení využívají nejen osobní kontakt, ale i například sociální sítě.
Sociální sítě, jako jeden z nástrojů pro komunikaci s klienty nejsou žádným novým fenoménem. Vedle komunikace slouží také ke sdílení informací, obrázků a videí z nejrůznějších akcí, které tato zařízení pořádají. Sociální sítě a jejich užívání s sebou však kromě přínosů přináší rovněž rizika. Hrozbou však není samotný internet s dostupnými sociálními sítěmi, nýbrž jednotlivci, kteří na těchto sítích vystupují. Je nutné si uvědomit, že to, co je jednou zveřejněno na internetu, již většinou nelze vzít zpět. Člověk by si měl velmi dobře rozmyslet, co o sobě a svém soukromí zveřejní a právě děti jsou rizikovou skupinou, která se svým soukromím na internetu příliš dobře nakládat neumí. Mezi rizika sociálních sítí, která se týkají především dětí, patří například kyberšikana, sexting či kyberstalking.
Cíl práce:
Zmapovat, jaké sociální sítě využívají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina pro komunikaci s klienty.
Zjistit, jak tato komunikace probíhá a v jaké formě a podobě byla využívána v době nouzového stavu.
Výzkumné otázky:
K jakému účelu využívají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina on-line komunikaci se svými klienty?
S jakými překážkami v oblasti on-line komunikace, se nejčastěji pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina běžně setkávají?
Pomohla on-line komunikace v období nouzového stavu udržet významným způsobem kontakt s klienty služeb?
Metodika:
Pro výzkum bude použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrovým souborem budou pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky výzkumného šetření mohou sloužit jako inspirace pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v jiných krajích České republiky, či pro ostatní zařízení poskytující služby. Konkrétně mohou inspirovat v tom, jaké sociální sítě by měly být používány ostatními zařízeními vzhledem k využitelnosti a k efektivnosti v rámci komunikace.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení:
Pod pojmem sociální služba se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost, která především zajišťuje pomoc a podporu osobám, které mohou být ohroženy sociálním vyloučením. Mezi druhy sociálních služeb řadíme sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby jsou následně poskytovány formou pobytovou, ambulantní nebo terénní.
Jedním z typů zařízení poskytujících služby sociální prevence jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Tato zařízení nabízejí ambulantní, případně terénní služby dětem a mladistvým ve věku od 6 do 26 let, které mohou být ohrožené společensky nežádoucími jevy. Ke zprostředkování služeb zařízení využívají nejen osobní kontakt, ale i například sociální sítě.
Sociální sítě, jako jeden z nástrojů pro komunikaci s klienty nejsou žádným novým fenoménem. Vedle komunikace slouží také ke sdílení informací, obrázků a videí z nejrůznějších akcí, které tato zařízení pořádají. Sociální sítě a jejich užívání s sebou však kromě přínosů přináší rovněž rizika. Hrozbou však není samotný internet s dostupnými sociálními sítěmi, nýbrž jednotlivci, kteří na těchto sítích vystupují. Je nutné si uvědomit, že to, co je jednou zveřejněno na internetu, již většinou nelze vzít zpět. Člověk by si měl velmi dobře rozmyslet, co o sobě a svém soukromí zveřejní a právě děti jsou rizikovou skupinou, která se svým soukromím na internetu příliš dobře nakládat neumí. Mezi rizika sociálních sítí, která se týkají především dětí, patří například kyberšikana, sexting či kyberstalking.
Cíl práce:
Zmapovat, jaké sociální sítě využívají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina pro komunikaci s klienty.
Zjistit, jak tato komunikace probíhá a v jaké formě a podobě byla využívána v době nouzového stavu.
Výzkumné otázky:
K jakému účelu využívají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina on-line komunikaci se svými klienty?
S jakými překážkami v oblasti on-line komunikace, se nejčastěji pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina běžně setkávají?
Pomohla on-line komunikace v období nouzového stavu udržet významným způsobem kontakt s klienty služeb?
Metodika:
Pro výzkum bude použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrovým souborem budou pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v kraji Vysočina.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky výzkumného šetření mohou sloužit jako inspirace pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v jiných krajích České republiky, či pro ostatní zařízení poskytující služby. Konkrétně mohou inspirovat v tom, jaké sociální sítě by měly být používány ostatními zařízeními vzhledem k využitelnosti a k efektivnosti v rámci komunikace.
Seznam doporučené literatury
HORSKÁ, B., LÁSKOVÁ, A., PTÁČEK, L., 2010. Internet jako cesta pomoci: internetové poradenství pro pomáhající profese. Praha: Slon. 197 s. ISBN 978-80-7419-034-6.
KOŽÍŠEK, M., a PÍSECKÝ, V. 2016. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. Praha: GradaPublishing. 175 s. ISBN. 978-80-247-5595-3.
LOSEKOOT M. a VYHNÁNKOVÁ E. 2019. Jak na sítě: ovládněte čtyři principy úspěchu na sociálních sítích. Brno: Jan MelvilPublishing. ISBN 978-80-7555-084-2.
ŠEVČÍKOVÁ, A., 2014. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. Praha: Grada. 183 s. ISBN 978-80-247-5010-1.
VANĚK, J., NOVÁK, J., KALIKA, D. 2018. Jak na internet bezpečně. Praha: CZ.NIC, z.s.p.o. CZ.NIC. 110 s. ISBN 978-80-88168-29-4.
ZEMANOVÁ, V. a DOLEJŠ, M., 2015. Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 152. ISBN 978-80-244-4492-5.
Seznam doporučené literatury
HORSKÁ, B., LÁSKOVÁ, A., PTÁČEK, L., 2010. Internet jako cesta pomoci: internetové poradenství pro pomáhající profese. Praha: Slon. 197 s. ISBN 978-80-7419-034-6.
KOŽÍŠEK, M., a PÍSECKÝ, V. 2016. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. Praha: GradaPublishing. 175 s. ISBN. 978-80-247-5595-3.
LOSEKOOT M. a VYHNÁNKOVÁ E. 2019. Jak na sítě: ovládněte čtyři principy úspěchu na sociálních sítích. Brno: Jan MelvilPublishing. ISBN 978-80-7555-084-2.
ŠEVČÍKOVÁ, A., 2014. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. Praha: Grada. 183 s. ISBN 978-80-247-5010-1.
VANĚK, J., NOVÁK, J., KALIKA, D. 2018. Jak na internet bezpečně. Praha: CZ.NIC, z.s.p.o. CZ.NIC. 110 s. ISBN 978-80-88168-29-4.
ZEMANOVÁ, V. a DOLEJŠ, M., 2015. Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 152. ISBN 978-80-244-4492-5.