Tato práce pojednává o tématu, které časově předchází dodnes kontroverzním událostem odsunu sudetských Němců. Jedná se o jednu z kapitol česko-německého soužití, které po dlouhou dobu ovlivňovalo a spoluutvářelo vývoj v českých a moravských zemích. Tématem, vybraným pro tuto práci je soužití Čechů a Němců v období československé první republiky, které
bylo silně ovlivněno mnichovskou dohodou na podzim roku 1938. Ve své práci jsem se zaměřil
na počáteční a závěrečnou etapu nově vzniklého státu. Zkoumán byl přístup Němců žijících v
českých zemích k novému československému státu a k jeho samotnému vzniku, stejně tak jako
přístup české společnosti vůči německé menšině, která se v počátcích spíše odmítala zapojit
do dění ve státu pod vládou Čechů. Ve své práci jsem se snažil shrnout alespoň některé podmínky zkoumaného soužití a jeho historický vývoj, dále události posledních předválečných let,
zejména pak dramatický rok 1938 zakončený odstoupením Němci obývaného pohraničí.
Anotace v angličtině
This thesis deals with a topic that predates the controversial events of the expulsion of the
Sudeten Germans. It is one of the chapters of Czech-German coexistence, which influenced
and co-shaped the development in the Czech and Moravian lands for a long time. The topic
chosen for this work is the coexistence of Czechs and Germans during the period of the Czechoslovak First Republic, which was strongly influenced by the Munich Agreement in the autumn
of 1938. In my thesis I focused on the initial and final stages of the newly established state.
The attitude of Germans living in the Czech lands towards the new Czechoslovak state and its
very creation was examined, as well as the attitude of Czech society towards the German minority, which in the early days tended to refuse to participate in the state under Czech rule. In
my work I have tried to summarize at least some of the conditions of the coexistence under
study and its historical development, as well as the events of the last pre-war years, especially
the dramatic year 1938, which ended with the withdrawal of the German-occupied borderlands.
Klíčová slova
Němci v Čechách, Sudety, první československá republika, mnichovská dohoda
Klíčová slova v angličtině
Germans in Bohemia, Sudetenland, First Czechoslovak Republic, Munich Agreemen
Rozsah průvodní práce
60 s. (105 613 znaků)
Jazyk
NE
Anotace
Tato práce pojednává o tématu, které časově předchází dodnes kontroverzním událostem odsunu sudetských Němců. Jedná se o jednu z kapitol česko-německého soužití, které po dlouhou dobu ovlivňovalo a spoluutvářelo vývoj v českých a moravských zemích. Tématem, vybraným pro tuto práci je soužití Čechů a Němců v období československé první republiky, které
bylo silně ovlivněno mnichovskou dohodou na podzim roku 1938. Ve své práci jsem se zaměřil
na počáteční a závěrečnou etapu nově vzniklého státu. Zkoumán byl přístup Němců žijících v
českých zemích k novému československému státu a k jeho samotnému vzniku, stejně tak jako
přístup české společnosti vůči německé menšině, která se v počátcích spíše odmítala zapojit
do dění ve státu pod vládou Čechů. Ve své práci jsem se snažil shrnout alespoň některé podmínky zkoumaného soužití a jeho historický vývoj, dále události posledních předválečných let,
zejména pak dramatický rok 1938 zakončený odstoupením Němci obývaného pohraničí.
Anotace v angličtině
This thesis deals with a topic that predates the controversial events of the expulsion of the
Sudeten Germans. It is one of the chapters of Czech-German coexistence, which influenced
and co-shaped the development in the Czech and Moravian lands for a long time. The topic
chosen for this work is the coexistence of Czechs and Germans during the period of the Czechoslovak First Republic, which was strongly influenced by the Munich Agreement in the autumn
of 1938. In my thesis I focused on the initial and final stages of the newly established state.
The attitude of Germans living in the Czech lands towards the new Czechoslovak state and its
very creation was examined, as well as the attitude of Czech society towards the German minority, which in the early days tended to refuse to participate in the state under Czech rule. In
my work I have tried to summarize at least some of the conditions of the coexistence under
study and its historical development, as well as the events of the last pre-war years, especially
the dramatic year 1938, which ended with the withdrawal of the German-occupied borderlands.
Klíčová slova
Němci v Čechách, Sudety, první československá republika, mnichovská dohoda
Klíčová slova v angličtině
Germans in Bohemia, Sudetenland, First Czechoslovak Republic, Munich Agreemen
Zásady pro vypracování
Student Pavel Kalma se bude věnovat jednomu dodnes velmi kontroverznímu tématu - soužití Němců a Čechů na území jižních Čech v období mezi dvěma světovými válkami Němci museli po konci I. světové války najít své místo v novém československém státě - ať už v politické sféře nebo v každodenním životě. Nový nebyl pouze stát, nová byla zásadním způsobem taktéž role českého jazyka. Německé obyvatelstvo bylo vůči novému státu a vládě v Praze velmi kritické, společné česko-německé vztahy se poté zhoršily především v důsledku celosvětové ekonomické krize ve 30. letech 20. století. Celá komplikovaná a stále dramatičtější situace vyžadující i mobilizaci armády vyvrcholila až mnichovskou konferencí.
Vývoj tohoto soužití, zejména v prvních dvou letech existence Československa a poté v období let 1935 až 1938, bude předmětem zkoumání posluchače Pavla Kalmy.
Tato období jsou studentem vybrána z důvodu jejich významu pro další vývoj soužití Němců a Čechů: vznik nového státu na jedné straně a rostoucí ohrožení Třetí říší spolu s tlakem na domácí politické scéně ze strany německé menšiny na straně druhé.
Pavel Kalma se bude zaměřovat na jednotlivé jihočeské regiony dle dostupnosti materiálů a literatury.
Zásady pro vypracování
Student Pavel Kalma se bude věnovat jednomu dodnes velmi kontroverznímu tématu - soužití Němců a Čechů na území jižních Čech v období mezi dvěma světovými válkami Němci museli po konci I. světové války najít své místo v novém československém státě - ať už v politické sféře nebo v každodenním životě. Nový nebyl pouze stát, nová byla zásadním způsobem taktéž role českého jazyka. Německé obyvatelstvo bylo vůči novému státu a vládě v Praze velmi kritické, společné česko-německé vztahy se poté zhoršily především v důsledku celosvětové ekonomické krize ve 30. letech 20. století. Celá komplikovaná a stále dramatičtější situace vyžadující i mobilizaci armády vyvrcholila až mnichovskou konferencí.
Vývoj tohoto soužití, zejména v prvních dvou letech existence Československa a poté v období let 1935 až 1938, bude předmětem zkoumání posluchače Pavla Kalmy.
Tato období jsou studentem vybrána z důvodu jejich významu pro další vývoj soužití Němců a Čechů: vznik nového státu na jedné straně a rostoucí ohrožení Třetí říší spolu s tlakem na domácí politické scéně ze strany německé menšiny na straně druhé.
Pavel Kalma se bude zaměřovat na jednotlivé jihočeské regiony dle dostupnosti materiálů a literatury.
Seznam doporučené literatury
ČELOVSKÝ Bořivoj: Mnichovská dohoda, Šenov u Ostravy: Tilia, 1999
GALANDAUER Jan: Vznik československé republiky 1918, Praha: Svoboda, 1988
MACHÁČEK Pavel: Cesta Čechů a Němců ke dnešku, Praha: AVENTIUM NAKLADATELSTVÍ s.r.o., 2002
SVITÁK Miloslav: Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938, Jindřichův Hradec: vydal sám autor, 2007
Seznam doporučené literatury
ČELOVSKÝ Bořivoj: Mnichovská dohoda, Šenov u Ostravy: Tilia, 1999
GALANDAUER Jan: Vznik československé republiky 1918, Praha: Svoboda, 1988
MACHÁČEK Pavel: Cesta Čechů a Němců ke dnešku, Praha: AVENTIUM NAKLADATELSTVÍ s.r.o., 2002
SVITÁK Miloslav: Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938, Jindřichův Hradec: vydal sám autor, 2007