Práce se zabývá příjmem soli u dětí v dorostovém věku. Cílem práce bylo zjistit jak velké množství soli přijímají adolescenti ze své stravy a jaké je jejich povědomí o této problematice. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základním informacím o kuchyňské soli a jejímu původu. Pojednává o fyziologii a funkci sodíku, draslíku a chloru v lidském organismu. Dále se věnuje doporučením o příjmu soli a jejím obsahu a roli v různých potravinách. Řeší onemocnění spojená s tímto tématem a jejich korelaci s množstvím přijímané soli a dále zásadám stravování vhodných pro tuto věkovou skupinu. Předmětem praktické části bylo zjistit množství přijaté soli ve stravě u patnácti respondentů ve věkovém rozmezí 15-18 let způsobem kvalitativního výzkumu. Tato skupina adolescentů mi poskytla kompletní jídelníček skládající se ze dvou všedních a jednoho víkendového dne. Pro výzkum byl použit především výpočet denního příjmu soli pomocí programu Nutriservis Professional. U potravin, kde v databázi nebylo množství soli uvedeno jsem hodnotu získal vynásobením obsahu sodíku koeficientem 2,5. Potraviny, které databáze neobsahovala jsem do ní dle potřeby vkládal pomocí výživových údajů uvedených na obalu potravin. Výpočet byl za souhlasu respondentů a jejich rodičů podložen sběrem moči po 24 hodin s následným zhodnocením odpadu sodíku a chloridu sodného a měřením krevního tlaku, který byl převeden do percentilových hodnot. Dále byl použit krátký dotazník zaměřený na informovanost adolescentů v této problematice a výpočet BMI u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly, že doporučené množství soli překročilo všech 15 adolescentů. Souvislost mezi odpadem sodíku v moči a jeho příjmem dle jídelníčku se mi nepodařilo prokázat. Povědomí respondentů o problematice příjmu soli a jejím vlivu na organismus nebylo rozsáhlé. Všichni respondenti běžně překračovali hodnotu doporučeného denního příjmu soli, avšak pouze 4 z nich tuto hodnotu znali. Prohloubení informovanosti adolescentů v tomto tématu by mohlo vést ke snížení obsahu soli v jejich jídelníčku.
Anotace v angličtině
My thesis deals with salt intake in adolescent children. The aim of the thesis was to find out the amount of salt in the diet of adolescents and their awareness of this issue.
The bachelor thesis is divided into two parts - a theoretical and a practical one. The theoretical part deals with basic information about table salt and its origin. It is aimed to the physiology and function of sodium, potassium and chlorine in the human body. It also deals with recommendations on salt intake and its content and role in various foods. It addresses not only diseases associated with this topic and their correlation with the amount of salt ingested, but also dietary principles appropriate for this age group.
The subject of the practical part was to find out the amount of salt in the diet of fifteen respondents in the age range of 15-18 years by means of qualitative research. This group of adolescents provided me with a complete menu consisting of two weekdays and one weekend diet. The Nutriservis program was mainly used for the calculation of the daily salt intake. For foods where the amount of salt was not stated in the database, I obtained the value by multiplying the sodium content by a factor of 2.5. I inserted food that the database did not contain by using the nutrition information on the food packaging. With the consent of the respondents and their parents, the calculation was based on the collection of urine for 24 hours, followed by the evaluation of sodium and sodium chloride waste as well as the blood pressure measurement, which was converted into percentile values. Furthermore, a short questionnaire focused on the awareness of adolescents in this issue and the calculation of BMI for individual respondents was used. The research results showed that all 15 adolescents exceeded the recommended amount of salt. I was not prove the connection between sodium waste in the urine and its intake according to the diet. Respondents' awareness of the issue of salt intake and its effect on the body was not extensive. All respondents routinely exceeded the recommended daily salt intake, but only 4 knew this value. Increasing adolescents' awareness of this topic could lead to a reduction in the salt content of their diets.
Práce se zabývá příjmem soli u dětí v dorostovém věku. Cílem práce bylo zjistit jak velké množství soli přijímají adolescenti ze své stravy a jaké je jejich povědomí o této problematice. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základním informacím o kuchyňské soli a jejímu původu. Pojednává o fyziologii a funkci sodíku, draslíku a chloru v lidském organismu. Dále se věnuje doporučením o příjmu soli a jejím obsahu a roli v různých potravinách. Řeší onemocnění spojená s tímto tématem a jejich korelaci s množstvím přijímané soli a dále zásadám stravování vhodných pro tuto věkovou skupinu. Předmětem praktické části bylo zjistit množství přijaté soli ve stravě u patnácti respondentů ve věkovém rozmezí 15-18 let způsobem kvalitativního výzkumu. Tato skupina adolescentů mi poskytla kompletní jídelníček skládající se ze dvou všedních a jednoho víkendového dne. Pro výzkum byl použit především výpočet denního příjmu soli pomocí programu Nutriservis Professional. U potravin, kde v databázi nebylo množství soli uvedeno jsem hodnotu získal vynásobením obsahu sodíku koeficientem 2,5. Potraviny, které databáze neobsahovala jsem do ní dle potřeby vkládal pomocí výživových údajů uvedených na obalu potravin. Výpočet byl za souhlasu respondentů a jejich rodičů podložen sběrem moči po 24 hodin s následným zhodnocením odpadu sodíku a chloridu sodného a měřením krevního tlaku, který byl převeden do percentilových hodnot. Dále byl použit krátký dotazník zaměřený na informovanost adolescentů v této problematice a výpočet BMI u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly, že doporučené množství soli překročilo všech 15 adolescentů. Souvislost mezi odpadem sodíku v moči a jeho příjmem dle jídelníčku se mi nepodařilo prokázat. Povědomí respondentů o problematice příjmu soli a jejím vlivu na organismus nebylo rozsáhlé. Všichni respondenti běžně překračovali hodnotu doporučeného denního příjmu soli, avšak pouze 4 z nich tuto hodnotu znali. Prohloubení informovanosti adolescentů v tomto tématu by mohlo vést ke snížení obsahu soli v jejich jídelníčku.
Anotace v angličtině
My thesis deals with salt intake in adolescent children. The aim of the thesis was to find out the amount of salt in the diet of adolescents and their awareness of this issue.
The bachelor thesis is divided into two parts - a theoretical and a practical one. The theoretical part deals with basic information about table salt and its origin. It is aimed to the physiology and function of sodium, potassium and chlorine in the human body. It also deals with recommendations on salt intake and its content and role in various foods. It addresses not only diseases associated with this topic and their correlation with the amount of salt ingested, but also dietary principles appropriate for this age group.
The subject of the practical part was to find out the amount of salt in the diet of fifteen respondents in the age range of 15-18 years by means of qualitative research. This group of adolescents provided me with a complete menu consisting of two weekdays and one weekend diet. The Nutriservis program was mainly used for the calculation of the daily salt intake. For foods where the amount of salt was not stated in the database, I obtained the value by multiplying the sodium content by a factor of 2.5. I inserted food that the database did not contain by using the nutrition information on the food packaging. With the consent of the respondents and their parents, the calculation was based on the collection of urine for 24 hours, followed by the evaluation of sodium and sodium chloride waste as well as the blood pressure measurement, which was converted into percentile values. Furthermore, a short questionnaire focused on the awareness of adolescents in this issue and the calculation of BMI for individual respondents was used. The research results showed that all 15 adolescents exceeded the recommended amount of salt. I was not prove the connection between sodium waste in the urine and its intake according to the diet. Respondents' awareness of the issue of salt intake and its effect on the body was not extensive. All respondents routinely exceeded the recommended daily salt intake, but only 4 knew this value. Increasing adolescents' awareness of this topic could lead to a reduction in the salt content of their diets.
Sůl tvoří prvky sodík a chlor (NaCl), ty se podílejí na udržování rovnováhy tekutin a výše krevního tlaku, nezbytné jsou také pro správnou funkci srdce, nervů a svalů i pro vstřebávání různých látek ve střevě či ledvinách. Sůl tedy potřebujeme, ale desítky tisíc let byl lidský organismus nastaven na podstatně nižší dodávku, jen okolo 1.5- 2g/den. Dnes ve vyspělých státech dodávka soli často překračuje 15g/den a organismus se s nadměrnou dávkou jen těžko vyrovnává. Příjem soli dítěte z největší části závisí na rodičích, v dorostovém věku je však důležité aby se dítě samo začalo zabývat svým stravováním, neboť jak dobré tak i špatné stravovací návyky si s sebou ponese celý život.
Cíle práce Cíl 1: Zjistit, kolik soli denně přijímají děti v dorostovém věku ve své stravě. Cíl 2: Zjistit úroveň informovanosti dětí v dorostovém věku v oblasti doporučeného příjmu a působení soli.
Výzkumné otázky Ot. 1: Jak velké množství soli denně přijímají děti v dorostovém věku ve své stravě v průběhu 24 hodin ? Ot. 2: Jaká je úroveň informovanosti dětí v v dorostovém věku v oblasti doporučeného příjmu a působení soli?
Metodika Předmět výzkumu je zhodnocení nutrice NaCl, objektem jsou adolescenti. Pro výzkum bude použit především výpočet denního přijmu soli ve stravě z jídelníčku 15 respondentů v průběhu 2 všedních dnů a jednoho víkendového dne. Pro hodnocení jídelníčku bude využit program Profi Nutroservis. Předpokládá se individuální supervize. Bude použit dotazník zaměřený na zdravotní gramotnost adolescentů týkající se nutrice kuchyňské soli, který bude doplněn zhodnocením BMI. Za souhlasu respondentů bude eventuálně odebrána moč pro zhodnocení odpadu NaCl a změřen krevní tlak.
Využití práce v praxi Tato práce zprostředkuje pohled do výživy dorostu z hlediska množství soli v běžném jídelníčku takového dítěte. Dále může práce sloužit k edukaci rodičů i jejich dětí v oblasti soli a její roli ve výživě nebo jako studijní materiál pro studenty.
Zásady pro vypracování
Sůl tvoří prvky sodík a chlor (NaCl), ty se podílejí na udržování rovnováhy tekutin a výše krevního tlaku, nezbytné jsou také pro správnou funkci srdce, nervů a svalů i pro vstřebávání různých látek ve střevě či ledvinách. Sůl tedy potřebujeme, ale desítky tisíc let byl lidský organismus nastaven na podstatně nižší dodávku, jen okolo 1.5- 2g/den. Dnes ve vyspělých státech dodávka soli často překračuje 15g/den a organismus se s nadměrnou dávkou jen těžko vyrovnává. Příjem soli dítěte z největší části závisí na rodičích, v dorostovém věku je však důležité aby se dítě samo začalo zabývat svým stravováním, neboť jak dobré tak i špatné stravovací návyky si s sebou ponese celý život.
Cíle práce Cíl 1: Zjistit, kolik soli denně přijímají děti v dorostovém věku ve své stravě. Cíl 2: Zjistit úroveň informovanosti dětí v dorostovém věku v oblasti doporučeného příjmu a působení soli.
Výzkumné otázky Ot. 1: Jak velké množství soli denně přijímají děti v dorostovém věku ve své stravě v průběhu 24 hodin ? Ot. 2: Jaká je úroveň informovanosti dětí v v dorostovém věku v oblasti doporučeného příjmu a působení soli?
Metodika Předmět výzkumu je zhodnocení nutrice NaCl, objektem jsou adolescenti. Pro výzkum bude použit především výpočet denního přijmu soli ve stravě z jídelníčku 15 respondentů v průběhu 2 všedních dnů a jednoho víkendového dne. Pro hodnocení jídelníčku bude využit program Profi Nutroservis. Předpokládá se individuální supervize. Bude použit dotazník zaměřený na zdravotní gramotnost adolescentů týkající se nutrice kuchyňské soli, který bude doplněn zhodnocením BMI. Za souhlasu respondentů bude eventuálně odebrána moč pro zhodnocení odpadu NaCl a změřen krevní tlak.
Využití práce v praxi Tato práce zprostředkuje pohled do výživy dorostu z hlediska množství soli v běžném jídelníčku takového dítěte. Dále může práce sloužit k edukaci rodičů i jejich dětí v oblasti soli a její roli ve výživě nebo jako studijní materiál pro studenty.
Seznam doporučené literatury
VELEMÍNSKÝ, Miloš, Simona ŠIMKOVÁ. Pediatrie z pohledu výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-7394-794-1.
Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 2. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2019. ISBN 978-80-906659-3-4.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. ISBN 978-80-7394-241-0.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš a kolektiv. KLINICKÁ DIETOLOGIE A VÝŽIVA. 2., rozšířené vydání. Praha: Current Media, s. r. o., 2019. ISBN 978-80-88129-44-8
Seznam doporučené literatury
VELEMÍNSKÝ, Miloš, Simona ŠIMKOVÁ. Pediatrie z pohledu výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-7394-794-1.
Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 2. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2019. ISBN 978-80-906659-3-4.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. ISBN 978-80-7394-241-0.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš a kolektiv. KLINICKÁ DIETOLOGIE A VÝŽIVA. 2., rozšířené vydání. Praha: Current Media, s. r. o., 2019. ISBN 978-80-88129-44-8