Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami.
Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci.
V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví.
Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory.
Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with nutrition in ulcerative colitis. The goal of the thesis was to find out how the nutrition meets nutritional and energetic needs of patients, to find out which foods most often cause problems for patients and to find out which foods are well tolerated and sought in the relapse.
The thesis is divided into theoretical and practical section. The theoretical section deals with the disease of ulcerative colitis, its definition, clinical picture, treatment or nutrition. The section about nutrition deals with its most important components, important foods, nutrients, as well as recommended and mentioned diets.
The practical section is divided into two parts. In the first part, data were obtained by a quantitative method using questionnare of own design. The research group consisted of 179 respondents with ulcerative colitis, who stated in the questionnaires, among other things, which foods they consume at various stages of the disease.
In the second part of the research, two-week diets from 4 respondents with were evaluated. These diets were evaluated with the help of the Nutriservis application and the results were compared with the recommended values of energy and nutrient intake of individual respondents, calculated on the basis of height, weight, age and sex.
The data obtained using the questionnaires show that the most common problems for patients in relapse cause e.g. legumes, poppies orfatty meats. Poppies, legumes ornuts, for example, most often cause problems in remission. On the contrary, lean meat, sea fish, eggs or potatoes are well tolerated in relapse.
The evaluated diets of the respondents show that no respondent in the average values from the whole two weeks reached the calculated values of energy and essential nutrients, which i determined on the basis of calculations. The most deficient nutrient was carbohydrates of which there were 52 deficient days out of a total of 56.
Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami.
Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci.
V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví.
Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory.
Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with nutrition in ulcerative colitis. The goal of the thesis was to find out how the nutrition meets nutritional and energetic needs of patients, to find out which foods most often cause problems for patients and to find out which foods are well tolerated and sought in the relapse.
The thesis is divided into theoretical and practical section. The theoretical section deals with the disease of ulcerative colitis, its definition, clinical picture, treatment or nutrition. The section about nutrition deals with its most important components, important foods, nutrients, as well as recommended and mentioned diets.
The practical section is divided into two parts. In the first part, data were obtained by a quantitative method using questionnare of own design. The research group consisted of 179 respondents with ulcerative colitis, who stated in the questionnaires, among other things, which foods they consume at various stages of the disease.
In the second part of the research, two-week diets from 4 respondents with were evaluated. These diets were evaluated with the help of the Nutriservis application and the results were compared with the recommended values of energy and nutrient intake of individual respondents, calculated on the basis of height, weight, age and sex.
The data obtained using the questionnaires show that the most common problems for patients in relapse cause e.g. legumes, poppies orfatty meats. Poppies, legumes ornuts, for example, most often cause problems in remission. On the contrary, lean meat, sea fish, eggs or potatoes are well tolerated in relapse.
The evaluated diets of the respondents show that no respondent in the average values from the whole two weeks reached the calculated values of energy and essential nutrients, which i determined on the basis of calculations. The most deficient nutrient was carbohydrates of which there were 52 deficient days out of a total of 56.
Ulcerózní kolitida je autoimunitní chronické zánětlivé onemocnění postihující konečník a tlusté střevo. Onemocnění patří do nespecifických střevních zánětů. Ulcerózní kolitidou trpí v ČR asi 45 lidí na 100 000 obyvatel. V onemocnění rozlišujeme 2 fáze - remisi a relaps. Remise je klidové stádium nemoci, kdy je pacient bez příznaků a nemusí mít speciální nutriční režim (v závislosti na individuální toleranci). Relaps je akutní stádium nemoci, kdy pacient trpí krvavými průjmy, tenesmy, bolestmi břicha atd. Je zde vhodná bezezbytková dieta (opět s ohledem na individuální toleranci). Farmakologicky se nemoc léčí imunosupresivy, 5-aminosaliciláty či kortikosteroidy, atd. Je to nemoc, která se může léčit, ale ne vyléčit.
Cíle práce: 1. Zjistit, jak strava odpovídá potřebě nemocným z hlediska energetického i zastoupení jednotlivých živin
2. Zjistit, jaké potraviny nejčastěji způsobují problémy pacientům s ulcerózní kolitidou.
3. Zjistit, jaké potraviny jsou dobře tolerovány a vyhledávány ve fázi relapsu onemocnění.
Výzkumné otázky:
1. Jak strava pacientů s ulcerózní kolitidou odpovídá jejich potřebě z hlediska potřeby energie i jednotlivých živin?
2. Jaké potraviny nejčastěji způsobují problémy pacientům s ulcerózní kolitidou?
3. Jaké potraviny jsou dobře tolerovány a vyhledávány ve fázi relapsu onemocnění?
Metodika: Pro výzkum bude použita kvantitativní metoda získávání dat. Data budou získána pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor bude tvořen pacienty s ulcerózní kolitidou. V rámci bakalářské práce budou také hodnoceny jídelníčky respondentů.
Využití práce v praxi: Tato práce zprostředkuje pohled do výživy pacientů trpících ulcerózní kolitidou. Práce ukáže, jak se pacienti stravují a jaké potraviny jim nejčastěji způsobují potíže. Práce může sloužit k edukaci pacientů i jako studijní materiál pro studenty.
Zásady pro vypracování
Ulcerózní kolitida je autoimunitní chronické zánětlivé onemocnění postihující konečník a tlusté střevo. Onemocnění patří do nespecifických střevních zánětů. Ulcerózní kolitidou trpí v ČR asi 45 lidí na 100 000 obyvatel. V onemocnění rozlišujeme 2 fáze - remisi a relaps. Remise je klidové stádium nemoci, kdy je pacient bez příznaků a nemusí mít speciální nutriční režim (v závislosti na individuální toleranci). Relaps je akutní stádium nemoci, kdy pacient trpí krvavými průjmy, tenesmy, bolestmi břicha atd. Je zde vhodná bezezbytková dieta (opět s ohledem na individuální toleranci). Farmakologicky se nemoc léčí imunosupresivy, 5-aminosaliciláty či kortikosteroidy, atd. Je to nemoc, která se může léčit, ale ne vyléčit.
Cíle práce: 1. Zjistit, jak strava odpovídá potřebě nemocným z hlediska energetického i zastoupení jednotlivých živin
2. Zjistit, jaké potraviny nejčastěji způsobují problémy pacientům s ulcerózní kolitidou.
3. Zjistit, jaké potraviny jsou dobře tolerovány a vyhledávány ve fázi relapsu onemocnění.
Výzkumné otázky:
1. Jak strava pacientů s ulcerózní kolitidou odpovídá jejich potřebě z hlediska potřeby energie i jednotlivých živin?
2. Jaké potraviny nejčastěji způsobují problémy pacientům s ulcerózní kolitidou?
3. Jaké potraviny jsou dobře tolerovány a vyhledávány ve fázi relapsu onemocnění?
Metodika: Pro výzkum bude použita kvantitativní metoda získávání dat. Data budou získána pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor bude tvořen pacienty s ulcerózní kolitidou. V rámci bakalářské práce budou také hodnoceny jídelníčky respondentů.
Využití práce v praxi: Tato práce zprostředkuje pohled do výživy pacientů trpících ulcerózní kolitidou. Práce ukáže, jak se pacienti stravují a jaké potraviny jim nejčastěji způsobují potíže. Práce může sloužit k edukaci pacientů i jako studijní materiál pro studenty.
Seznam doporučené literatury
KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida. Praha: Forsapi, c2006. Rady lékaře, průvodce dietou. ISBN 80-903820-0-2.
MILATOVÁ, Růžena a Pavel WOHL. Bezezbytková dieta při onemocnění střev: 112 receptů. Praha: Vyšehrad, spol. s r.o., 2018. ISBN 978-80-7429-992-6.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 2. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2019. ISBN 978-80-906659-3-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-478-0.
ZBOŘIL, Vladimír. Imunosupresiva v léčbě idiopatických střevních zánětů. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1563-6.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.
Seznam doporučené literatury
KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida. Praha: Forsapi, c2006. Rady lékaře, průvodce dietou. ISBN 80-903820-0-2.
MILATOVÁ, Růžena a Pavel WOHL. Bezezbytková dieta při onemocnění střev: 112 receptů. Praha: Vyšehrad, spol. s r.o., 2018. ISBN 978-80-7429-992-6.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 2. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2019. ISBN 978-80-906659-3-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-478-0.
ZBOŘIL, Vladimír. Imunosupresiva v léčbě idiopatických střevních zánětů. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1563-6.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.