Informace o kvalifikační práci Interakce mezi učitelem a žáky při hodině přírodopisu na 2. stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia
Bakalářská práce se zabývá komunikací v hodinách přírodopisu, zejména
interakcí mezi učitelem a žáky na druhém stupni základní školy a na nižším stupni
víceletého gymnázia. Cílem práce bylo analyzovat délku promluv jednotlivých aktérů,
způsob výměny informací a celkovou strukturu komunikace při vybraných hodinách
přírodopisu. Teoretická část se detailně věnuje komunikaci v obecné rovině, ale také
vhodným a nevhodným komunikačním prostředkům, které se mohou odrážet
v následující efektivitě dané komunikace. Důraz je kladen na pedagogickou komunikaci,
její strukturu a participaci jednotlivých aktérů. Výzkumná část práce byla založena na
sběru kvalitativních i kvantitativních dat, která sloužila jednak podrobnějšímu popisu
komunikačních struktur, tak i k určení četností položených otázek a odpovědí i délce
promluv jednotlivých aktérů komunikace. Podle stanovené metodiky bylo analyzováno
celkem sedm vyučovacích hodin přírodopisu u různých učitelů na různých základních
školách v Jihočeském kraji.
Bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem interakcí mezi učitelem a žáky bylo
pokládání učitelových otázek, na které žák následně odpovídal. V mnohem menší míře
byl v hodinách zastoupen strohý monologický výklad. Část komunikace se odehrávala
i mezi žáky navzájem, jelikož ve sledovaných hodinách byly zastoupeny skupinové práce
žáků.
Ve sledovaných hodinách byla IRF struktura stěžejním pilířem interakce.
Z výsledků vychází, že IRF struktura a její modifikace tvořily převážnou většinu všech
komunikačních výměn, což lze potvrdit výsledky analýz jednotlivých hodin, včetně
ilustrativních ukázek.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with communication in science class, especially
interaction between teacher and students at a second grade of elementary schools
and at a lower grade of multi - year high schools (gymnasiums). The aim of the thesis
was to analyze the length of speeches of individual participants, the way of information
exchange and the overall structure of communication during selected Science lessons.
The theoretical part deals in detail with communication in general, but also
with appropriate and inappropriate means of communication,which can be reflected
in the following effectiveness of the communication. Emphasis is placed on pedagogical
communication, its structure and participation of individual speakers. Practical part
of the thesis was based on collection of qualitative and quantitative data, which served
both more detailed description of communication structures and with determination
frequency of questions and answers asked as well as length of the speech
from individual participants of the conversation. A total of seven lessons of science
teaching by different teachers in different elementary schools in the South Bohemia
Region were analysed according to the established methodology.
It was found that the most common method of teacher-student interaction was
asking the teacher's questions, which were answered by the student. The monological
interpretation was much less represented in the lessons. Communication also took place
betwen students in group work.
The IRF structure was the main pillar of interaction in the observed hours.
The results show that the IRF structure and its modifications constituted the vast
majority of all communicative exchanges. It is confirmed by the results of the analysis
of lessons, including illustrative examples.
Communication, ways of communication, Pedagogical communication, Teaching of science
Rozsah průvodní práce
47 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá komunikací v hodinách přírodopisu, zejména
interakcí mezi učitelem a žáky na druhém stupni základní školy a na nižším stupni
víceletého gymnázia. Cílem práce bylo analyzovat délku promluv jednotlivých aktérů,
způsob výměny informací a celkovou strukturu komunikace při vybraných hodinách
přírodopisu. Teoretická část se detailně věnuje komunikaci v obecné rovině, ale také
vhodným a nevhodným komunikačním prostředkům, které se mohou odrážet
v následující efektivitě dané komunikace. Důraz je kladen na pedagogickou komunikaci,
její strukturu a participaci jednotlivých aktérů. Výzkumná část práce byla založena na
sběru kvalitativních i kvantitativních dat, která sloužila jednak podrobnějšímu popisu
komunikačních struktur, tak i k určení četností položených otázek a odpovědí i délce
promluv jednotlivých aktérů komunikace. Podle stanovené metodiky bylo analyzováno
celkem sedm vyučovacích hodin přírodopisu u různých učitelů na různých základních
školách v Jihočeském kraji.
Bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem interakcí mezi učitelem a žáky bylo
pokládání učitelových otázek, na které žák následně odpovídal. V mnohem menší míře
byl v hodinách zastoupen strohý monologický výklad. Část komunikace se odehrávala
i mezi žáky navzájem, jelikož ve sledovaných hodinách byly zastoupeny skupinové práce
žáků.
Ve sledovaných hodinách byla IRF struktura stěžejním pilířem interakce.
Z výsledků vychází, že IRF struktura a její modifikace tvořily převážnou většinu všech
komunikačních výměn, což lze potvrdit výsledky analýz jednotlivých hodin, včetně
ilustrativních ukázek.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with communication in science class, especially
interaction between teacher and students at a second grade of elementary schools
and at a lower grade of multi - year high schools (gymnasiums). The aim of the thesis
was to analyze the length of speeches of individual participants, the way of information
exchange and the overall structure of communication during selected Science lessons.
The theoretical part deals in detail with communication in general, but also
with appropriate and inappropriate means of communication,which can be reflected
in the following effectiveness of the communication. Emphasis is placed on pedagogical
communication, its structure and participation of individual speakers. Practical part
of the thesis was based on collection of qualitative and quantitative data, which served
both more detailed description of communication structures and with determination
frequency of questions and answers asked as well as length of the speech
from individual participants of the conversation. A total of seven lessons of science
teaching by different teachers in different elementary schools in the South Bohemia
Region were analysed according to the established methodology.
It was found that the most common method of teacher-student interaction was
asking the teacher's questions, which were answered by the student. The monological
interpretation was much less represented in the lessons. Communication also took place
betwen students in group work.
The IRF structure was the main pillar of interaction in the observed hours.
The results show that the IRF structure and its modifications constituted the vast
majority of all communicative exchanges. It is confirmed by the results of the analysis
of lessons, including illustrative examples.
Communication, ways of communication, Pedagogical communication, Teaching of science
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce je analyzovat interakce mezi učitelem a žáky při hodině přírodopisu na 2. stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia. Pro sběr dat na vybrané základní škole a víceletém gymnáziu bude použit jednoduchý nástroj, včetně pořízení audiozáznamu, na jehož základě budou jednotlivé interakce následně posouzeny podle předem stanovených kritérií (například způsobu, jak se žáci do interakcí zapojují, jak učitel interakce moderuje apod.).\\
Postup práce:
Studium odborné literatury vztahující se k tématu bakalářské práce.
Příprava nástroje pro záznam interakcí ve výuce (bude odvozen od již existujících nástrojů).
Sběr dat na vybrané základní škole a víceletém gymnáziu dle předem domluvené metodiky.
Vyhodnocení získaných dat a jejich interpretace. Formulace hlavních závěrů.
Sepsání nejzajímavějších zjištění a srovnání s výsledky podobných studií.
Pravidelné konzultace s vedoucím práce o postupu a zpracování bakalářského projektu.
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce je analyzovat interakce mezi učitelem a žáky při hodině přírodopisu na 2. stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia. Pro sběr dat na vybrané základní škole a víceletém gymnáziu bude použit jednoduchý nástroj, včetně pořízení audiozáznamu, na jehož základě budou jednotlivé interakce následně posouzeny podle předem stanovených kritérií (například způsobu, jak se žáci do interakcí zapojují, jak učitel interakce moderuje apod.).\\
Postup práce:
Studium odborné literatury vztahující se k tématu bakalářské práce.
Příprava nástroje pro záznam interakcí ve výuce (bude odvozen od již existujících nástrojů).
Sběr dat na vybrané základní škole a víceletém gymnáziu dle předem domluvené metodiky.
Vyhodnocení získaných dat a jejich interpretace. Formulace hlavních závěrů.
Sepsání nejzajímavějších zjištění a srovnání s výsledky podobných studií.
Pravidelné konzultace s vedoucím práce o postupu a zpracování bakalářského projektu.
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Springer.
CHRÁSKA M. (2003). Úvod do výzkumu v pedagogice: Základy kvantitativně orientovaného výzkumu. Univerzita Palackého v Olomouci.
RUIZ-PRIMO, M. A., & FURTAK, E. M. (2006). Informal formative assessment and scientific inquiry: Exploring teachers' practices and student learning. Educational Assessment, 11(3-4), 237-263.
SAMKOVÁ, L., ROKOS, L., PETR, J., & STUCHLÍKOVÁ, I. (2021). Teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce matematiky a přírodopisu. Pedagogika, 71(1), 27-54. DOI: 10.14712/23362189.2020.1836
SEDOVA, K., SEDLACEK, M., SVARICEK, R., MAJCIK, M., NAVRATILOVA, J., DREXLEROVA, A., KYCHLER, J., & SALAMOUNOVA, Z. (2019). Do those who talk more learn more? The relationship between student classroom talk and student achievement. Learning and Instruction, 63, https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2019.101217
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., & ŠALAMOUNOVÁ, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Portál.
Vybrané příspěvky z pedagogických a didaktických periodik (např. Scientia in Educatione, International Journal of Science and Mathematics Education a další).
\end{quote}
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Springer.
CHRÁSKA M. (2003). Úvod do výzkumu v pedagogice: Základy kvantitativně orientovaného výzkumu. Univerzita Palackého v Olomouci.
RUIZ-PRIMO, M. A., & FURTAK, E. M. (2006). Informal formative assessment and scientific inquiry: Exploring teachers' practices and student learning. Educational Assessment, 11(3-4), 237-263.
SAMKOVÁ, L., ROKOS, L., PETR, J., & STUCHLÍKOVÁ, I. (2021). Teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce matematiky a přírodopisu. Pedagogika, 71(1), 27-54. DOI: 10.14712/23362189.2020.1836
SEDOVA, K., SEDLACEK, M., SVARICEK, R., MAJCIK, M., NAVRATILOVA, J., DREXLEROVA, A., KYCHLER, J., & SALAMOUNOVA, Z. (2019). Do those who talk more learn more? The relationship between student classroom talk and student achievement. Learning and Instruction, 63, https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2019.101217
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., & ŠALAMOUNOVÁ, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Portál.
Vybrané příspěvky z pedagogických a didaktických periodik (např. Scientia in Educatione, International Journal of Science and Mathematics Education a další).
\end{quote}