Tato bakalářská práce byla zaměřena na metodiku zdravotnického operačního střediska (ZOS) během pandemie viru Severe acute respiratory syndrome - related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Zkoumala, jak se změnily postupy dispečerů operačních středisek a také mapovala zkušenosti členů výjezdových posádek s předáváním informací získaných od pacientů na tísňovou linku. I když je v této době onemocnění způsobené tímto virem na ústupu, stále se jedná o aktuální celosvětovou hrozbu, která by neměla být podceňována.
Práce popisuje jak onemocnění Coronavirus disease (COVID 19), tak i metodiku dispečerů na ZOS. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat postupy dispečerů ZOS během pandemie SARS-CoV-2 a zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím ZOS u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19. Výzkum probíhal na ZOS kraje Vysočina v Jihlavě. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s deseti dispečery a deseti zdravotnickými záchranáři (ZZ) výjezdových posádek, kteří odpovídali na předem připravené otázky. Tyto otázky se zabývaly zejména vyhodnocovanými epidemiologickými kritérii, změnou metodiky při pandemii SARS-CoV-2 a spokojeností ZZ s předávanými informacemi.
Výsledky výzkumného šetření dispečerů ZOS ukázaly, že ne všichni postupují při odběru a vyhodnocování epidemiologických kritérií jednotně, ale zároveň jsou znalí aktuálních doporučených postupů a ve velké míře je až na malé odchylky dodržují. Výsledky výzkumného šetření se zdravotnickými záchranáři výjezdových posádek ukázalo, že nejsou zcela se způsobem předávání informací prostřednictvím ZOS spokojeni, přesto si cení práce svých kolegů dispečerů a považují ji, vzhledem k aktuální situaci, za více než dostatečnou.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis was focused on the methodology of the medical operating center during the pandemic Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). It examined how the methodology of the medical operating center dispatchers have changed and also mapped the experience of emergency medical service departures in passing information obtained from patients to the emergency line. Although the disease caused by the virus is on the decline at this time, it is still a current global threat that should not be underestimated.
The thesis describes both Coronavirus disease (COVID 19) and the methodology of dispatchers of the medical operating centers. The aim of the research was to map the procedures of the dispatchers during the SARS-CoV-2 pandemic and to map the experience of paramedics with the evaluation of the emergency call through themedical emergency dispatch centers for patients with epidemiological criteria of suspected COVID 19. A qualitative type of research was chosen. It was conducted through semi-structured interviews. Ten dispatchers and ten paramedics answered pre-prepared questions. These questions dealt mainly with the evaluated epidemiological criteria, the change in the methodology of the SARS-CoV-2 pandemic and the satisfaction of paramedics with the information provided.
The research showed that not all dispatchers od medical operating centers proceed in the collection and evaluation of epidemiological criteria uniformly, but at the same time they are aware of current recommended practices and largely follow them, except for small deviations. At the same time, interviews with crew members showed that although they are not 100 % satisfied with the way the information is passed on to them, they value the work of their colleagues from medical operating center and consider it, given the current situation, more than sufficient.
Klíčová slova
COVID 19, Metodika, Pandemie, SARS-CoV-2, Zdravotnické operační středisko
Klíčová slova v angličtině
COVID 19, Medical operating center, Methodology, Pandemic, SARS-CoV-2
Rozsah průvodní práce
60 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce byla zaměřena na metodiku zdravotnického operačního střediska (ZOS) během pandemie viru Severe acute respiratory syndrome - related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Zkoumala, jak se změnily postupy dispečerů operačních středisek a také mapovala zkušenosti členů výjezdových posádek s předáváním informací získaných od pacientů na tísňovou linku. I když je v této době onemocnění způsobené tímto virem na ústupu, stále se jedná o aktuální celosvětovou hrozbu, která by neměla být podceňována.
Práce popisuje jak onemocnění Coronavirus disease (COVID 19), tak i metodiku dispečerů na ZOS. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat postupy dispečerů ZOS během pandemie SARS-CoV-2 a zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím ZOS u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19. Výzkum probíhal na ZOS kraje Vysočina v Jihlavě. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s deseti dispečery a deseti zdravotnickými záchranáři (ZZ) výjezdových posádek, kteří odpovídali na předem připravené otázky. Tyto otázky se zabývaly zejména vyhodnocovanými epidemiologickými kritérii, změnou metodiky při pandemii SARS-CoV-2 a spokojeností ZZ s předávanými informacemi.
Výsledky výzkumného šetření dispečerů ZOS ukázaly, že ne všichni postupují při odběru a vyhodnocování epidemiologických kritérií jednotně, ale zároveň jsou znalí aktuálních doporučených postupů a ve velké míře je až na malé odchylky dodržují. Výsledky výzkumného šetření se zdravotnickými záchranáři výjezdových posádek ukázalo, že nejsou zcela se způsobem předávání informací prostřednictvím ZOS spokojeni, přesto si cení práce svých kolegů dispečerů a považují ji, vzhledem k aktuální situaci, za více než dostatečnou.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis was focused on the methodology of the medical operating center during the pandemic Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). It examined how the methodology of the medical operating center dispatchers have changed and also mapped the experience of emergency medical service departures in passing information obtained from patients to the emergency line. Although the disease caused by the virus is on the decline at this time, it is still a current global threat that should not be underestimated.
The thesis describes both Coronavirus disease (COVID 19) and the methodology of dispatchers of the medical operating centers. The aim of the research was to map the procedures of the dispatchers during the SARS-CoV-2 pandemic and to map the experience of paramedics with the evaluation of the emergency call through themedical emergency dispatch centers for patients with epidemiological criteria of suspected COVID 19. A qualitative type of research was chosen. It was conducted through semi-structured interviews. Ten dispatchers and ten paramedics answered pre-prepared questions. These questions dealt mainly with the evaluated epidemiological criteria, the change in the methodology of the SARS-CoV-2 pandemic and the satisfaction of paramedics with the information provided.
The research showed that not all dispatchers od medical operating centers proceed in the collection and evaluation of epidemiological criteria uniformly, but at the same time they are aware of current recommended practices and largely follow them, except for small deviations. At the same time, interviews with crew members showed that although they are not 100 % satisfied with the way the information is passed on to them, they value the work of their colleagues from medical operating center and consider it, given the current situation, more than sufficient.
Klíčová slova
COVID 19, Metodika, Pandemie, SARS-CoV-2, Zdravotnické operační středisko
Klíčová slova v angličtině
COVID 19, Medical operating center, Methodology, Pandemic, SARS-CoV-2
Zásady pro vypracování
Jako rizikový pacient v době pandemie SARS-CO 2 je označován pacient s pozitivním PCR testem a s příznaky akutní respirační infekce. U pacientů s příznaky akutní respirační infekce, ale s negativním PCR testem je epidemiologický stav pacienta nejistý. Je doporučováno operačním střediskům Zdravotnické záchranné služby vyhodnocovat při zpracování tísňové výzvy u pacienta s příznaky nemoci COVID 19 zda má pacient klinické zámky počínajícího, hrozícího nebo rozvinutého akutního respiračního selhání.
Cíle
Zmapovat postupy dispečerů zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2.
Zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím operačního střediska u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19.
Hypotézy nebo výzkumné otázky
Jak se změnila metodika zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2?
Jak operační středisko vyhodnocovalo při zpracování tísňové výzvy u každého pacienta epidemiologická kritéria možné nákazy COVID 19?
Metodika
Bude proveden kvalitativní výzkum technikou hloubkového rozhovoru.
Výzkumný soubor
Výzkumný vzorek budou tvořit zdravotničtí záchranáři a dispečeři zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina.
Využití v praxi
Bude vytvořen manuál vyhodnocování tísňové výzvy pro dispečery operačního střediska Zdravotnické záchranné služby během pandemie SARS-CoV-2.
Zásady pro vypracování
Jako rizikový pacient v době pandemie SARS-CO 2 je označován pacient s pozitivním PCR testem a s příznaky akutní respirační infekce. U pacientů s příznaky akutní respirační infekce, ale s negativním PCR testem je epidemiologický stav pacienta nejistý. Je doporučováno operačním střediskům Zdravotnické záchranné služby vyhodnocovat při zpracování tísňové výzvy u pacienta s příznaky nemoci COVID 19 zda má pacient klinické zámky počínajícího, hrozícího nebo rozvinutého akutního respiračního selhání.
Cíle
Zmapovat postupy dispečerů zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2.
Zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím operačního střediska u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19.
Hypotézy nebo výzkumné otázky
Jak se změnila metodika zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2?
Jak operační středisko vyhodnocovalo při zpracování tísňové výzvy u každého pacienta epidemiologická kritéria možné nákazy COVID 19?
Metodika
Bude proveden kvalitativní výzkum technikou hloubkového rozhovoru.
Výzkumný soubor
Výzkumný vzorek budou tvořit zdravotničtí záchranáři a dispečeři zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina.
Využití v praxi
Bude vytvořen manuál vyhodnocování tísňové výzvy pro dispečery operačního střediska Zdravotnické záchranné služby během pandemie SARS-CoV-2.
Seznam doporučené literatury
FRANĚK, Ondřej, Roman GŘEGOŘ, Jana KUBALOVÁ, Eva SMRŽOVÁ a Anatolij TRUHLÁŘ, ŠEBLOVÁ, Jana, ed. DOPORUČENÝ POSTUP "COVID-19": Návrh jednotné metodiky pro přednemocniční neodkladnou péči během pandemie COVID 19 (SARS-CoV-2) [online]. 2020, , 1-7 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://urgmed.cz/wp-content/uploads/2020/11/Metodicky%CC%81-postup-v-PNP-podzim-2020_v_18112020a.pdf
GREBENYUK, VYACHESLAV a MILAN TROJÁNEK. NOVÝ KORONAVIRUS SARS-COV-2 A ONEMOCNĚNÍ COVID-19 POHLEDEM INFEKTOLOGA. Urgentní medicína. 2020, (4), 7-18.
REMEŠ, R. a S. TRNOVSKÁ. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5.
ROZSYPAL, H. Základy infekčního lékařství. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2932-2.
Parlament ČR. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374?text=. Accessed April 4, 2021.
Seznam doporučené literatury
FRANĚK, Ondřej, Roman GŘEGOŘ, Jana KUBALOVÁ, Eva SMRŽOVÁ a Anatolij TRUHLÁŘ, ŠEBLOVÁ, Jana, ed. DOPORUČENÝ POSTUP "COVID-19": Návrh jednotné metodiky pro přednemocniční neodkladnou péči během pandemie COVID 19 (SARS-CoV-2) [online]. 2020, , 1-7 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://urgmed.cz/wp-content/uploads/2020/11/Metodicky%CC%81-postup-v-PNP-podzim-2020_v_18112020a.pdf
GREBENYUK, VYACHESLAV a MILAN TROJÁNEK. NOVÝ KORONAVIRUS SARS-COV-2 A ONEMOCNĚNÍ COVID-19 POHLEDEM INFEKTOLOGA. Urgentní medicína. 2020, (4), 7-18.
REMEŠ, R. a S. TRNOVSKÁ. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5.
ROZSYPAL, H. Základy infekčního lékařství. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2932-2.
Parlament ČR. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374?text=. Accessed April 4, 2021.