Diplomová práce se zaměřuje na zbraně hromadného ničení. Cílem byla analýza znalostí o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji. Teoretická část je rozdělena na několik částí. První část se věnuje charakteristice chemických zbraní, jejich historii, použití chemických zbraní během 1. světové války v meziválečném období, ale také novodobé historii. V druhé části se věnuje charakteristice a rozdělení biologických zbraní, jejich historii, jsou zde popsáni hlavní představitelé bojových biologických agens např. antrax, pravé neštovice, mor, cholera, tularémie a další. V další kapitole je popsáno válečné použití a testování biologických zbraní a definování nemoci SARS a COVID-19. Poslední část se věnuje mezinárodním předpisům týkající se zbraní hromadného ničení, jedná se o Ženevský protokol (1925), Úmluvu o chemických zbraní (1993), nebo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (2017).
Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 470 respondenty,
kteří byli příslušníky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Na základě provedeného dotazníkového šetření je možné konstatovat,
že znalosti respondentů přesáhly stanovených 60 %. Úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje je srovnatelná s úrovní znalostí respondentů ostatních složek integrovaného záchranného systému.
Anotace v angličtině
The thesis focuses on weapons of mass destruction. The goal was to analyze knowledge about chemical and biological weapons among selected components of the integrated rescue system in the South Bohemian Region. The theoretical part is divided into several parts. First part deals with the characteristics of chemical weapons, their history, the use of chemical weapons during the First World War in the interwar period, but also modern history. The second part deals with the characteristics and distribution of biological weapons, their history, the main representatives of combat biological agents are described here, e.g. anthrax, smallpox, plague, cholera, tularemia and others. The next chapter describes the warfare use and testing of biological weapons and the definition of SARS and COVID-19. The last part deals with international regulations regarding weapons
of mass destruction, such as the Geneva Protocol (1925), the Chemical Weapons Convention (1993), or the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons (2017).
The research part presents the results of a questionnaire survey among 470 respondents who were members of the Fire Rescue Service of the South Bohemian Region, the Police of the Czech Republic, the Army of the Czech Republic and employees of the Medical Rescue Service of the South Bohemian Region. The results of the questionnaire survey were evaluated using the methods of descriptive and mathematical statistics. On the basis of the conducted questionnaire survey, it is possible to state that the respondents' knowledge exceeded the set 60 %. The level of knowledge of members of the Fire Rescue Service of the South Bohemian Region is comparable to the level of knowledge of the respondents of other components of the integrated rescue system.
Klíčová slova
Zbraně hromadného ničení; chemické zbraně; biologické zbraně
Klíčová slova v angličtině
Weapons of mass destruction; chemical weapons; biological weapons
Rozsah průvodní práce
132
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zaměřuje na zbraně hromadného ničení. Cílem byla analýza znalostí o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji. Teoretická část je rozdělena na několik částí. První část se věnuje charakteristice chemických zbraní, jejich historii, použití chemických zbraní během 1. světové války v meziválečném období, ale také novodobé historii. V druhé části se věnuje charakteristice a rozdělení biologických zbraní, jejich historii, jsou zde popsáni hlavní představitelé bojových biologických agens např. antrax, pravé neštovice, mor, cholera, tularémie a další. V další kapitole je popsáno válečné použití a testování biologických zbraní a definování nemoci SARS a COVID-19. Poslední část se věnuje mezinárodním předpisům týkající se zbraní hromadného ničení, jedná se o Ženevský protokol (1925), Úmluvu o chemických zbraní (1993), nebo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (2017).
Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 470 respondenty,
kteří byli příslušníky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Na základě provedeného dotazníkového šetření je možné konstatovat,
že znalosti respondentů přesáhly stanovených 60 %. Úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje je srovnatelná s úrovní znalostí respondentů ostatních složek integrovaného záchranného systému.
Anotace v angličtině
The thesis focuses on weapons of mass destruction. The goal was to analyze knowledge about chemical and biological weapons among selected components of the integrated rescue system in the South Bohemian Region. The theoretical part is divided into several parts. First part deals with the characteristics of chemical weapons, their history, the use of chemical weapons during the First World War in the interwar period, but also modern history. The second part deals with the characteristics and distribution of biological weapons, their history, the main representatives of combat biological agents are described here, e.g. anthrax, smallpox, plague, cholera, tularemia and others. The next chapter describes the warfare use and testing of biological weapons and the definition of SARS and COVID-19. The last part deals with international regulations regarding weapons
of mass destruction, such as the Geneva Protocol (1925), the Chemical Weapons Convention (1993), or the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons (2017).
The research part presents the results of a questionnaire survey among 470 respondents who were members of the Fire Rescue Service of the South Bohemian Region, the Police of the Czech Republic, the Army of the Czech Republic and employees of the Medical Rescue Service of the South Bohemian Region. The results of the questionnaire survey were evaluated using the methods of descriptive and mathematical statistics. On the basis of the conducted questionnaire survey, it is possible to state that the respondents' knowledge exceeded the set 60 %. The level of knowledge of members of the Fire Rescue Service of the South Bohemian Region is comparable to the level of knowledge of the respondents of other components of the integrated rescue system.
Klíčová slova
Zbraně hromadného ničení; chemické zbraně; biologické zbraně
Klíčová slova v angličtině
Weapons of mass destruction; chemical weapons; biological weapons
Zásady pro vypracování
1. SOUČASNÝ STAV
První použití chemických zbraní (použití chloru) se objevilo během první světové války v dubnu roku 1915. Poslední použití bylo v syrském městě Dúmá opět v dubnu roku 2018. Použití otravných plynů mělo a má nejen ve válce, ale i v současné společnosti smrtelné následky. Biologické zbraně lze řadit mezi nejstarší druhy zbraní hromadného ničení a lidé se je snažili používat již ve starověku. Od prosince roku 2019 bojuje současná společnost s akutním respiračním onemocněním tzn. koronavirem COVID-19. Oba druhy zbraní lze poměrně snadno a levně vyrobit a z výše uvedeného je patrné, že představují pro současnou společnost aktuální hrozbu.
2. CÍL PRÁCE
Analyzovat znalosti o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji.
3. HYPOTÉZY
Znalosti respondentů o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji budou dosahovat alespoň šedesáti procent.
Příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje bude dosahovat statisticky významně vyšších znalostí než respondenti z ostatních složek integrovaného záchranného systému.
4. METODIKA
Bude provedena analýza odborných publikací, odpovídajících právních předpisů a online zdrojů. Bude provedeno dotazníkové šetření a získané výsledky budou zpracovány a vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Bude provedena analýza a zhodnocení znalostí respondentů z jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.
5. VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI
Práce bude využita ke studijním účelům a bude využita jako podklad k přednáškám, které se věnují této problematice.
Zásady pro vypracování
1. SOUČASNÝ STAV
První použití chemických zbraní (použití chloru) se objevilo během první světové války v dubnu roku 1915. Poslední použití bylo v syrském městě Dúmá opět v dubnu roku 2018. Použití otravných plynů mělo a má nejen ve válce, ale i v současné společnosti smrtelné následky. Biologické zbraně lze řadit mezi nejstarší druhy zbraní hromadného ničení a lidé se je snažili používat již ve starověku. Od prosince roku 2019 bojuje současná společnost s akutním respiračním onemocněním tzn. koronavirem COVID-19. Oba druhy zbraní lze poměrně snadno a levně vyrobit a z výše uvedeného je patrné, že představují pro současnou společnost aktuální hrozbu.
2. CÍL PRÁCE
Analyzovat znalosti o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji.
3. HYPOTÉZY
Znalosti respondentů o chemických a biologických zbraních u vybraných složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji budou dosahovat alespoň šedesáti procent.
Příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje bude dosahovat statisticky významně vyšších znalostí než respondenti z ostatních složek integrovaného záchranného systému.
4. METODIKA
Bude provedena analýza odborných publikací, odpovídajících právních předpisů a online zdrojů. Bude provedeno dotazníkové šetření a získané výsledky budou zpracovány a vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Bude provedena analýza a zhodnocení znalostí respondentů z jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.
5. VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI
Práce bude využita ke studijním účelům a bude využita jako podklad k přednáškám, které se věnují této problematice.
Seznam doporučené literatury
VIČAR Dušan, PRINC Ivan, MAŠEK Ivan a Otakar Jiří MIKA. Jaderné, radiologické a chemické zbraně, radiační a chemické havárie. Uherské Hradiště: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2020. ISBN 978-80-7454-947-2.
PRYMULA, Roman. Biologický a chemický terorismus: informace pro každého. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0288-6.
MATOUŠEK, Jiří, Otakar J. MIKA a Dušan VIČAR. Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus: skripta. Brno: Univerzita obrany, 2005. ISBN 80-7231-037-2.
MATOUŠEK, Jiří, Jaroslav BENEDÍK a Petr LINHART. CBRN: biologické zbraně. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. Spektrum (Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství). ISBN 978-80-7385-003-6.
MIKA, Otakar J. a Jiří PATOČKA. Ochrana před chemickým terorismem. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-7040-934-3.
HALÁMEK, Emil, Zbyněk KOBLIHA a Vladimír PITSCHMANN. Analýza bojových chemických látek. Vyškov: Univerzita obrany, 2007. ISBN 978-80-7231-258-0.
Seznam doporučené literatury
VIČAR Dušan, PRINC Ivan, MAŠEK Ivan a Otakar Jiří MIKA. Jaderné, radiologické a chemické zbraně, radiační a chemické havárie. Uherské Hradiště: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2020. ISBN 978-80-7454-947-2.
PRYMULA, Roman. Biologický a chemický terorismus: informace pro každého. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0288-6.
MATOUŠEK, Jiří, Otakar J. MIKA a Dušan VIČAR. Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus: skripta. Brno: Univerzita obrany, 2005. ISBN 80-7231-037-2.
MATOUŠEK, Jiří, Jaroslav BENEDÍK a Petr LINHART. CBRN: biologické zbraně. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. Spektrum (Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství). ISBN 978-80-7385-003-6.
MIKA, Otakar J. a Jiří PATOČKA. Ochrana před chemickým terorismem. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2007. ISBN 978-80-7040-934-3.
HALÁMEK, Emil, Zbyněk KOBLIHA a Vladimír PITSCHMANN. Analýza bojových chemických látek. Vyškov: Univerzita obrany, 2007. ISBN 978-80-7231-258-0.