Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze řadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky.
Prvním cílem této práce bylo zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Třetím cílem bylo zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost.
Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat jsme použili metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami jsme výsledky analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužky a papír, kde jsme si stanovili sedm kategorií: Pracovní náplň sester, Odborné kompetence, Navyšování kompetencí sester, Přidat kompetence, Překážky v uplatnění nových kompetencí, Vykonávané úkony nespadající do kompetencí, Edukace. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce.
Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji využívané odborné kompetence sester v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou očkování, kontrola fyziologických funkcí a odběry biologického materiálu. Postoj sester k navýšení jejich kompetencí byl převážně kladný. Pouze dvě respondentky uvedly, že by žádné nové kompetence nepřidaly. Nové kompetence, které by respondentky přivítaly, jsou odběry a výtěry bez ordinace lékaře, administrativa, základní fyzikální vyšetření, předepisování chronické medikace, edukace diabetiků a edukace hojení ran. Mezi překážky, které sestry vnímají v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost, byly uvedeny omezené výkony v ordinaci, nadmíra pacientů a lékař. Zbylých sedm respondentek odpovědělo, že žádné překážky nevnímají.
Věříme, že tato bakalářská práce by mohla sloužit jako přehled o zájmu sester k navýšení jejich kompetencí a jako studijní materiál pro zdravotníky i širokou veřejnost pro orientaci v dané problematice a zároveň přehled pracovní náplně sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Anotace v angličtině
The work of a nurse in a general practitioner's office for children and adolescents is very diverse. The nurse is primarily involved in primary care, which is a set of activities related to health promotion, prevention, investigation, treatment, rehabilitation and, last but not least, nursing. Her other responsibilities include monitoring and evaluating the child's psychomotor development, thus creating a stimulating environment for healthy development. In the course of her work, the nurse takes on the role of administrator, care coordinator, educator, nurse, team player, organizer and above all communicator.
The first objective of this study was to determine the competencies of nurses working in a general practitioner's office for children and adolescents. The second aim was to find out the attitude of nurses towards increasing their competencies in caring for paediatric patients in a general practitioner's office for children and adolescents. The third aim was to find out what barriers nurses perceive in the application of their competencies in the paediatric and adolescent practice.
The practical part of the bachelor's thesis was prepared using a qualitative research method. We used the questionnaire method and the semi-structured interview technique to collect data. The research population consisted of ten nurses working in general practitioner's offices for children and adolescents from the South Bohemia region with different lengths of experience. After transcribing the interviews with the respondents verbatim, we analyzed the results using the open coding method of pencil and paper, where we established seven categories: Workload of nurses, Professional competencies, Increasing nurses' competencies, Adding competencies, Barriers to the application of new competencies, Performing tasks not falling within competencies, Education. The results are summarized in the individual tables and diagrams in the empirical part of this thesis.
The survey shows that the most frequently used professional competences of nurses in the general practitioner's office for children and adolescents are vaccinations, checking physiological functions and taking biological material. Nurses' attitudes towards increasing their competencies were predominantly positive. Only two respondents indicated that they would not add any new competencies. The new competencies that the respondents would welcome are sampling and swabs without a doctor's office, administration, basic physical examination, prescribing chronic medications, diabetes education, and wound healing education. The barriers perceived by nurses to exercising their competencies with the pediatric and adolescent general practitioner included limited office hours, overflow patients, and the physician. The remaining seven respondents answered that they did not perceive any barriers.
We believe that this bachelor thesis could serve as an overview of the interest of nurses to increase their competencies and as a study material for health professionals and the general public for orientation in the given issue, as well as an overview of the workload of nurses working in the general practitioner's office for children and adolescents.
pediatric nurse, competencies, professional competence, nurse education, primary care
Rozsah průvodní práce
55 s. (97 970 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze řadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky.
Prvním cílem této práce bylo zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Třetím cílem bylo zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost.
Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat jsme použili metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami jsme výsledky analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužky a papír, kde jsme si stanovili sedm kategorií: Pracovní náplň sester, Odborné kompetence, Navyšování kompetencí sester, Přidat kompetence, Překážky v uplatnění nových kompetencí, Vykonávané úkony nespadající do kompetencí, Edukace. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce.
Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji využívané odborné kompetence sester v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou očkování, kontrola fyziologických funkcí a odběry biologického materiálu. Postoj sester k navýšení jejich kompetencí byl převážně kladný. Pouze dvě respondentky uvedly, že by žádné nové kompetence nepřidaly. Nové kompetence, které by respondentky přivítaly, jsou odběry a výtěry bez ordinace lékaře, administrativa, základní fyzikální vyšetření, předepisování chronické medikace, edukace diabetiků a edukace hojení ran. Mezi překážky, které sestry vnímají v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost, byly uvedeny omezené výkony v ordinaci, nadmíra pacientů a lékař. Zbylých sedm respondentek odpovědělo, že žádné překážky nevnímají.
Věříme, že tato bakalářská práce by mohla sloužit jako přehled o zájmu sester k navýšení jejich kompetencí a jako studijní materiál pro zdravotníky i širokou veřejnost pro orientaci v dané problematice a zároveň přehled pracovní náplně sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Anotace v angličtině
The work of a nurse in a general practitioner's office for children and adolescents is very diverse. The nurse is primarily involved in primary care, which is a set of activities related to health promotion, prevention, investigation, treatment, rehabilitation and, last but not least, nursing. Her other responsibilities include monitoring and evaluating the child's psychomotor development, thus creating a stimulating environment for healthy development. In the course of her work, the nurse takes on the role of administrator, care coordinator, educator, nurse, team player, organizer and above all communicator.
The first objective of this study was to determine the competencies of nurses working in a general practitioner's office for children and adolescents. The second aim was to find out the attitude of nurses towards increasing their competencies in caring for paediatric patients in a general practitioner's office for children and adolescents. The third aim was to find out what barriers nurses perceive in the application of their competencies in the paediatric and adolescent practice.
The practical part of the bachelor's thesis was prepared using a qualitative research method. We used the questionnaire method and the semi-structured interview technique to collect data. The research population consisted of ten nurses working in general practitioner's offices for children and adolescents from the South Bohemia region with different lengths of experience. After transcribing the interviews with the respondents verbatim, we analyzed the results using the open coding method of pencil and paper, where we established seven categories: Workload of nurses, Professional competencies, Increasing nurses' competencies, Adding competencies, Barriers to the application of new competencies, Performing tasks not falling within competencies, Education. The results are summarized in the individual tables and diagrams in the empirical part of this thesis.
The survey shows that the most frequently used professional competences of nurses in the general practitioner's office for children and adolescents are vaccinations, checking physiological functions and taking biological material. Nurses' attitudes towards increasing their competencies were predominantly positive. Only two respondents indicated that they would not add any new competencies. The new competencies that the respondents would welcome are sampling and swabs without a doctor's office, administration, basic physical examination, prescribing chronic medications, diabetes education, and wound healing education. The barriers perceived by nurses to exercising their competencies with the pediatric and adolescent general practitioner included limited office hours, overflow patients, and the physician. The remaining seven respondents answered that they did not perceive any barriers.
We believe that this bachelor thesis could serve as an overview of the interest of nurses to increase their competencies and as a study material for health professionals and the general public for orientation in the given issue, as well as an overview of the workload of nurses working in the general practitioner's office for children and adolescents.
pediatric nurse, competencies, professional competence, nurse education, primary care
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze zařadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky.
Cíle:
Cíl 1: Zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Cíl 2: Zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Cíl 3: Zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost.
Výzkumné otázky:
Jaké kompetence uplatňují sestry pracující v ordinaci PLDD?
Jak sestry vnímají navýšení kompetencí v ordinaci PLDD?
Jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u PLDD?
Metodika:
K získávání dat bude využito kvalitativní výzkumné šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru, který bude veden se sestrami pracujících u praktického lékaře pro děti a dorost.
Využití v praxi:
Výsledky této práce nám poskytnou kompetence a role sestry u praktického lékaře pro děti a dorost a odhalí nám, zda by se dalo přemýšlet o rozšíření kompetencí sester u praktického lékaře pro děti a dorost.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze zařadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky.
Cíle:
Cíl 1: Zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Cíl 2: Zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
Cíl 3: Zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost.
Výzkumné otázky:
Jaké kompetence uplatňují sestry pracující v ordinaci PLDD?
Jak sestry vnímají navýšení kompetencí v ordinaci PLDD?
Jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u PLDD?
Metodika:
K získávání dat bude využito kvalitativní výzkumné šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru, který bude veden se sestrami pracujících u praktického lékaře pro děti a dorost.
Využití v praxi:
Výsledky této práce nám poskytnou kompetence a role sestry u praktického lékaře pro děti a dorost a odhalí nám, zda by se dalo přemýšlet o rozšíření kompetencí sester u praktického lékaře pro děti a dorost.
Seznam doporučené literatury
KLÍMA, J., et al., 2016. Pediatrie pro nelékařské obory. Praha: Grada, 328 s. ISBN 978-80-247-5014-9.
SEDLÁŘOVÁ, P., 2008. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8.
SIKOROVÁ, L., 2012. Dětská sestra v primární a komunitní péči. Praha: Grada, 184 s. ISBN 978-80-247-3592-4.
SLEZÁKOVÁ, L., et al., 2010. Ošetřovatelství v pediatrii. Praha: Grada, 292 s. ISBN 978-80-247-3286-2.
VEJROSTKOVÁ, E. 2006. Povinnosti dětské sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Pediatrie pro praxi. 2, 99. ISSN 1213-0494.
Seznam doporučené literatury
KLÍMA, J., et al., 2016. Pediatrie pro nelékařské obory. Praha: Grada, 328 s. ISBN 978-80-247-5014-9.
SEDLÁŘOVÁ, P., 2008. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8.
SIKOROVÁ, L., 2012. Dětská sestra v primární a komunitní péči. Praha: Grada, 184 s. ISBN 978-80-247-3592-4.
SLEZÁKOVÁ, L., et al., 2010. Ošetřovatelství v pediatrii. Praha: Grada, 292 s. ISBN 978-80-247-3286-2.
VEJROSTKOVÁ, E. 2006. Povinnosti dětské sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Pediatrie pro praxi. 2, 99. ISSN 1213-0494.