|
Vyučující
|
-
Pokorný Jan, doc. RNDr. CSc.
-
Sedláček František, prof. RNDr. CSc.
-
Pechar Libor, doc. RNDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Seznámení s kvantitativní rostlinnou ekologií a typy ekologických výzkumů. Sběr dat: objektivita, design studia, výběr území (náhodný výběr, systematický výběr, stratifikovaný výběr, preferenční výběr), velikost plochy, výběr sledovaných druhů; uspořádání terénních experimentů; typy vzorkovacích jednotek; vztahy druhové bohatosti s velikostí a počtem vzorkovacích ploch. Hodnocení kvantity/četnosti druhů; odhadové techniky, výhody jemnějších a hrubších stupnic; přesnost v různých částech stupnice; metody měření bazální plochy. Metody založené na měření vzdálenosti, studium prostorových vztahů, strukturních zákonitostí a procesů za nimi stojícími (hledání kauzálních vztahů deduktivní přístup, manipulativní experimenty). Techniky odběru a měření biomasy populace, rychlost růstu a odumírání; metody měření indexu listové plochy, zápoje horního stromového patra. Sběr dat o prostředí. Časový aspekt ekologických dat. Zpracování dat: smysl transformace a standardizace kvantitativních dat, interpretace výsledků.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
- Domácí příprava na výuku
- 60 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 90 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 30 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se strategií sběru a zpracováním ekologických dat, pochopit vzájemné interakce mezi hospodářsky významnými organismy agroekosystému a prostředím. Hierarchicky vysoký pohled na problém umožní studovat problém v celistvosti a vzájemné provázanosti, jako vědecký základ alternativních zemědělských systémů s cílem zabezpečit potravinovou potřebu lidstva v kritériích trvalé udržitelnosti. Formou výuky jsou konzultace pro PGS studenty doplněné samostatným projektem.
Studenti dokáží aplikovat aktivní pracovní přístup a jsou schopni samostatné vědecké činnosti v oboru. Dokáží využívat velké množství relevantních údajů (odborná literatura, vlastní praktické zkušenosti z oboru, zkušenosti expertů), které jsou schopni analyzovat, kriticky hodnotit a vyvodit patřičné závěry. Tyto dovednosti dokáží absolventi aplikovat tvůrčím způsobem v rámci své výzkumné činnosti. Studenti jsou výborně připraveni pro další samostatné vzdělávání a udržování profesního růstu v oboru. Absolventi mají dokonale osvojenu schopnost analytického a syntetického myšlení.
|
|
Předpoklady
|
Studenti jsou schopni samostatné práce v oboru, ale osvojili si i principy týmové spolupráce. Jsou vybaveni schopnostmi formulovat a prezentovat vlastní názory a komunikovat je v rodném jazyce i v některém světovém jazyce. Dokáží bez problémů sdělovat informace, myšlenky, identifikovat problémy a navrhovat možná řešení. Svůj přístup k problému jsou schopni kriticky hodnotit; jsou schopni obhájit si svůj odborný názor s využitím argumentů, které získali studiem i praktickou zkušeností v oboru.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor
Rozsah znalostí odpovídající SZZ na ZF JU. Studenti kombinované formy studia mají v rámci studia stejné povinnosti jako studenti prezenční formy.
|
|
Doporučená literatura
|
-
New, T.R. Invertebrate conservation and agricultural ecosystems. 1. ed. Cambridge : Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-53201-9.
-
Rajchard, Josef. Ekologie III : Struktura a funkce ekosystému, produkční ekologie, biogeochemické cykly, chemické faktory prostředí, základy ekologie půdy, ekologie vodního prostředí, aktuální celosvětové ekologické problémy. 1. vyd. Č. Budějovice : KOPP, 2002. ISBN 80-7232-191-9.
-
Rychnovská, Milena. Ekologie lučních porostů. 1. vyd. Praha : Academia, 1985.
|