Předmět: Říční ekologie

« Zpět
Název předmětu Říční ekologie
Kód předmětu KBE/015
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Četnost výuky V akademických rocích začínajících lichým letopočtem (např. 2021/2022), jen v zimním semestru
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk čeština, angličtina
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Bojková Jindřiška, Mgr. Ph.D.
  • Zhai Marie, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Obsah přednášek: 1. Úvod a základy hydrologie - definice fluviálních ekosystémů, hierarchická struktura a podélný profil toků: zonace a říční kontinuum; hydrologická bilance, průtok a rychlost proudění; hydrogram: průběh povodně, stanovení pravděpodobnosti událostí, minimální průtoky, N-leté průtoky, vliv využití povodí na průtoky. 2. Fluviální geomorfologie a sedimenty - tvary koryta a říčního údolí, sinuosita a meandrování, geomorfologický režim toků, sekvence střídání peřejí a tůní; sedimenty - substrát dna a jeho kvantifikace, transport sedimentů: transportní kapacita toku a množství transportovaných sedimentů; rovnováha eroze, transportu sedimentů a sedimentace, fluviální procesy podél říčního kontinua. 3. Vliv proudění a substrátu dna na biotu - kvantifikace proudových podmínek, závislost výskytu organismů na proudových podmínkách, komplexita proudových podmínek, negativní vliv proudu a proudová refugia, katastrofický drift, heterogenita a permeabilita substrátu, typy substrátu a vazba bentických organismů na substrát. 4. Primární producenti - bentické řasy a faktory kontrolující jejich růst, časová a prostorová variabilita; fytoplankton (potamoplankton): vliv proudění a turbidity; makrofyta: limitující faktory, modifikace mikrohabitatů v tocích, zástupci makrofyt. 5. Detrit jako zdroj energie - rozklad CPOM a role bakterií, hub a bezobratlých; zdroje FPOM a její rozklad; zdroje DOM a její zapojení do trofických sítí - biofilmy a bakterioplankton. 6. Hyporheická zóna - definice habitatu a metody výzkumu, charakteristika hyporeosu; výměna mezi povrchovou a podzemní vodou, rychlost vody v substrátu, vliv struktury sedimentu, vertikální změny; hyporeál jako refugium, zadržení a přeměna živin; životní podmínky a funkce hyporeosu. 7. Trofické vztahy v tekoucích vodách - definice potravních gild, mikrobiální trofická síť, role meiobentosu v potravních řetězcích; trofické role makrobezobratlých a ryb; distribuce zdrojů a potravních gild podél říčního kontinua. 8. Primární konzumenti - herbivorie: efektivita asimilace, odpověď spásačů na zdroj, vliv spásačů na perifyton, vliv disturbancí; detritovoři: kvalita listové hmoty, trávení, xylofágové; filtrátoři: způsoby filtrace, selekce částic, produkce fekálních peletek; sběrači. 9. Sekundární konzumenti a druhové interakce - predace: rybí a bezobratlí predátoři, potravní preference predátorů, rychlost predace, zranitelnost kořisti, vliv predace na populace a individuální fitness, trofické kaskády; kompetice: exploatace, agrese, dělení zdrojů a segregace, experimentální důkazy kompetice. 10. Produkce a metabolismus toku - produkce vs. produktivita vs. obrat produkce, primární produkce; sekundární produkce: srovnání potravních guild a habitatů, vliv potravy a teploty, příspěvek hyporeické zóny, Allenův paradox; bentická respirace a její měření, "organic matter budget", poměr P/R, efektivita ekosytému. 11. Lotická společenstva - drift: behaviorální drift, kolonizační cyklus; regionální a lokální diverzita; struktura společenstev: jádrové společenstvo, výměna druhů, habitat template, species traits; meta-společenstva: deterministické a stochastické procesy, vlivy říční sítě, disturbancí a historie. 12. Změny habitatů - hlavní hrozby a jejich důsledky; hrazení toků: změna hydrologického a termálního režimu toků pod nádržemi, ekologické vlivy nádrží; regulace toků: ekologické vlivy kanalizace toků, úprava toků v ČR; změna využití povodí: příklady ekologických dopadů, změny využití krajiny ČR od poloviny 19. stol.; revitalizace a renaturace toků: cíle a smysl, stav v ČR, příklady z Evropy.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
  • Účast na výuce - 26 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 20 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 30 hodin za semestr
Výstupy z učení
Cílem je poskytnout úvod do studia ekosystémů tekoucích vod, což jsou sladkovodní ekosystémy, které v důsledku zásadně ovlivňují naše životní prostředí, krajinu a kvalitu vody. Kurz poskytne orientaci v hlavních tématech, od abiotických podmínek prostředí a geomorfologie, přes trofické vztahy mezi druhy tekoucích vod a mezidruhové interakce, až po vybrané antropogenní vlivy na tyto habitaty.
Studenti získají znalosti o podmínkách prostředí, zdrojích a fungování ekosystému tekoucích vod, a porozumění základním procesům, které ovlivňují společenstva organismů v tocích.
Předpoklady
Předpokladem jsou základní znalosti hydrobiologie a ekologie.

Hodnoticí metody a kritéria
Kombinovaná zkouška

Studenti musí prokázat znalosti o podmínkách prostředí, zdrojích a fungování ekosystému tekoucích vod, rozumět základním procesům, které v tocích ovlivňují společenstva organismů, vysvětlit je na konkrétních příkladech z přírody či experimentálních studií a správně zodpovědět nadpoloviční počet otázek.
Doporučená literatura
  • Základní: Allan J.D., Castillo M.M. 2007. Stream ecology. Structure and function of running waters. Second edition. Springer, Dordrecht, 436 pp..


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr