Předmět: Polární ekologie (živá příroda)-cvičení

« Zpět
Název předmětu Polární ekologie (živá příroda)-cvičení
Kód předmětu KBE/265
Organizační forma výuky Cvičení
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Četnost výuky V akademických rocích začínajících lichým letopočtem (např. 2021/2022), jen v letním semestru
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Dostupnost předmětu Předmět je nabízen přijíždějícím studentům
Vyučující
  • Bárta Jiří, doc. Ing. Ph.D.
  • Kubelka Vojtěch, RNDr. Ph.D.
  • Brožová Viktorie, Mgr.
  • Ditrich Oleg, doc. RNDr. CSc.
Obsah předmětu
Mikrobiologie a algologie 1. Sběr a analýza diverzity sinic a řas mořského litorálu a všech typů terestrických biotopů. 2. Kvantifikace (standing crop - stanovení fotosyntetických pigmentů, mokré biomasy, biovolume, atd.). 3. Měření základních ekologických faktorů studovaných biotopů (denní průběhy teplot, záření, průhlednost, pH, kyslík, konduktivita, obsah vody). 4. Odhad ekofyziologických vlastností v diurnálním cyklu slunného a zataženého dne ve vybraných společenstvech sinic a řas. Botanika a fyziologie 1. Společenstvo. Složení, diverzita a produktivita rostlinných společenstev okolí zálivu Petunia. Metody: fytocenologické snímkování, měření faktorů prostředí, paleoekologický záznam. 2. Druh. Rozšíření druhů vzhledem k faktorům prostředí a příčiny jejich distribuce, vzácnosti či hojnosti. Metody: frekvence druhů v okolí zálivu, měření funkčních vlastností (růstová forma, specifická listová hmotnost, produkce diaspor, šiřitelnost diaspor, recentní pylový spad). 3. Jedinec. Růst vybraných druhů v závislosti na podmínkách prostředí, ve kterých se jedinec nachází. Metody: herbochronologie, morfometrická analýza, ekofyziologická měření (fotosyntetická aktivita). 3.Zoologie a parazitologie 1. Fauna mořského litorálu s částečně zpevněným dnem, porostlé fytobentosem. 2. Fauna mořského litorálu pokrytého jemným sedimentem a bentičtí živočichové na něm žijící. 3. Psammon v sedimentech Mya, Hiatella, Astarte, polychaeta. sipuncula). 4. Makroplanton a mikroplankton v litorálu. 5. Mezidruhové vztahy (zvláště parazitohostitelské) v mořském litorálu. 6. Změny terestrické mesofauny na transektu moře-ledovec. 7. Fauna polštářové vegetace v závislosti na vegetačním složení polštářů. 8. Život v periodických sladkovodních jezírcích.

Studijní aktivity a metody výuky
Exkurze
  • Domácí příprava na výuku - 160 hodin za semestr
Výstupy z učení
Cvičení z polární ekologie (živá příroda) zahrnuje desetidenní terénní kurz v oborech mikrobiologie-algologie, botanika-fyziologie, zoologie-parazitologie. Cvičení probíhá na vědecké stanici Přf JU na norském souostroví Svalbard. Terénní cvičení a kurz Polární ekologie je ukončen závěrečným seminářem, na kterém studenti prezentují své výsledky a písemnou zkouškou. Na seminářii studenti představí v 10 - 15 min prezentaci svoje výsledky, které jsou v celé skupině podrobně diskutovány. Všichni studenti i vyučující prezentace hodnotí. Po ukončení této části studenti píší písemný test. na základě výsledků prezentací a písemného testu jsou studenti zváni na ústní zkoušku.
Pochopení fungování polárních oblastí z hlediska geologie, klimatologie a biologie (botanika, zoologie, mikrobiologie)
Předpoklady
Základní zkušenosti s terénním výzkumem a pobytem v přírodě. Kurz je organizován hlavně pro magisterské a doktorské studenty. Speciální kurz doktorského studijního oboru Biologie ekosystémů
KBE/263

Hodnoticí metody a kritéria
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta

Zvládnutí základního učiva kurzu pro úspěšné složení zkoušky (minimálně 60 % správných odpovědí)
Doporučená literatura
  • Aleksandrova VD (1988) The Arctic and Antarctic: their division into geobotanical areas. Cambridge University Press, Cambridge..
  • Avila-Jimenez ML et al. (2010) Overwintering of terrestrial Arctic arthropods: the fauna of Svalbard now and in the future. Polar Research 29: 127-137..
  • Beyer L. and Boelter M. (eds.) (2002) GeoEcology of Terrestrial Oases Ecological Studies, Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg..
  • Callaghan TV et al. (2005) Arctic Tundra and Polar Desert Ecosystems 243 - 353. Arctic Climate Impact Assessment. Cambridge University Press pp. 1039..
  • Campbell B, Claridge GGC (1987) Antarctica: soils, weathering processes and environment. Cambridge..
  • Crawford RMM (1989) Plant studies to survival. Blackwell Scientific Publications..
  • Crawford RMM (2008) Plants at the margins. Ecological limits and climatic change. Cambridge University press..
  • Davie T (2008) Fundamentals of hydrology. London : Routledge, 200 s..
  • DeWalle DR and Rango A (2008) Principles of Snow Hydrology, Cambridge University Press; 420 s..
  • Elias SA (Ed.) (2006) Encyclopedia of Quaternary Science..
  • Elverland E. (2008) The Arctic System. Norvegian Polar Institute, 203 pp..
  • Evans DJA and Benn DI (2004) A Practical Guide to the Study of Glacial Sediments. 266 p.,.
  • Fogg GE (1998) The biology of polar habitats. Oxford University Press, Oxford.
  • French HM (2007) The Periglacial Environment. Third Edition. 478 p., Wiley, Chichester.
  • Friedmann EI (ed.) (1993) Antarctic microbiology. Wiley-Liss, NewYork.
  • Fuller B, Lane N. and Benson EE (eds.) (2004) Life In The Frozen State. Taylor and Francis, London, pp. 111- 149..
  • Gale SJ, Hoare PG (1991) Quaternary Sediments. Petrographic Methods for the Study of Unlithified Rocks. 323 p., Belhaven, London.
  • Gulliksen B. and Svensen E. (2004) Svalbard and Life in the Polar Oceans. Norvegian Polar Institute, 65 pp..
  • Hubbard B. and Glasser N. (2005) Field Techniques in Glaciology and Glacial geomorphology. 400 p., Wiley, ISBN 0-9544060-2-8, 608 pp.
  • Chapin, S.F. Jefferies, R.L. Raynolds J. Shaver, G.R and Svoboda J. (1992) Climatic Change and Arctic Ecosystem Response. The role of Ecophysiology. Academic Press 469 pp..
  • Kovac KM and Lydersen C. (2006) Birds and Mammals of Svalbard. Norvegian Polar Institute, 203 pp.
  • Last WM et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 3: Terrestrial, Algal, and Siliceous Indicators..
  • Last WM. Et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 4: Zoological Indicators..
  • Moen FM. and Svensen E. (2004) Marine Fish & Invertebrates of Northern Europe KOM Forlag, 608 pp.
  • Netopil R. (1984) Fyzická geografie. I., Hydrologie, limnologie, oceánografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 258 s..
  • Pielou EC (1992) After the Ice Age: The Return of Life to Glaciated North America. The University of Chicago Press (Google books).
  • Pielou EC (1994) Naturalists guide to the Arctic. The University of Chicago Press (Google books).
  • Singh P. (2001) Snow and Glacier Hydrology, Springer, 756 s..
  • Svoboda, J. and Freedman, B. (1994) Ecology of a polar oasis, Alexandra Fiord..
  • Tedrow JCF (1977) Soils of the polar landscapes. Rutgers University Press, New.
  • Tucker ME (2003) Sedimentary Rocks in the Field. Third Edition. 234 p., Wiley, Chichester.
  • Vincent WF, Laybourn-Parry J. (eds.) (2008) Polar Lakes and Rivers: Limnology of Arctic and Antarctic Aquatic Ecosystems. Oxford University Press..
  • Vincent WF (1988) Microbial ecosystem of Antarctica. Cambridge University Press,.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr