| 
        Vyučující
     | 
    
        
            
                - 
                    Elster Josef, prof. Ing. CSc.
                
 
            
         
     | 
    | 
        Obsah předmětu
     | 
    
        Obsah přednášky: 1. Obsah kurzu, organizační záležitosti, polární ekologie, historie výzkumu mikroorganismů v polárních oblastech, doporučená literatura (J. Elster). 2.- 3. Nárosty polárních sladkovodních ekosystémů, hlavní charakteristiky, metodické přístupy studia, význam nárostů ve stojatých a tekoucích vodách, stromatolity polárních jezer, složení populací a společenstev (J. Elster).  4. Polární mořské planktonní a bentická společenstva, rozdíly v ekologii mořských a sladkovodních ekosystémů, zonace,  endopelon (J. Elster). 5. - 6. Terestrické - půdní, aerofytní  a endolitické společenstva, hlavní charakteristiky, odlišnost metodického přístupu (J. Elster).  7. Fyziologie stresu, aklimace, adaptace, obrana proti stresu na různých fyziologických a metabolických úrovních - změny ve struktuře a složení membrán, tvorba specifických obranných látek, změny v  enzymové a metabolické aktivitě, vliv nízké teploty, klasifikace mikroorganismů vzhledem k teplotě (J. Elster).     8. Záření, typy záření, rozsahy hodnot v polárních ekosystémech, adaptace na účinky viditelného spektra a na UV složky záření, kvalita a kvantita, fotosyntéza a fotoinhibice, ochranné mechanismy (J. Kvíderová) 9. Voda (osmotický tlak), vysychání a vymrzání, zasolení, osmotický a iontový efekt, produkce specifických látek chránících buňku před poškozením vysycháním a vymrzáním (J. Elster).  10. Evoluce mikroorganismů v polárních oblastech, biogeografie, endosymbióza, význam endosymbiózy v evoluci (O. Strunecký). 11. Polární ekosystémy - pozemský analog mimozemských prostředí, definice a kategorie pozemských analogů,   Experimentální místa v polárních ekosystémech (J. Kvíderová). 12. Chladné pouště - analog Marsu, popis a porovnání fyzikálních a chemických parametrů, hypotetické ekosystémy a společenstva na Marsu. Mořský led - analog ledových měsíců vnějších planet, popis a porovnání fyzikálních a chemických parametrů, hypotetické ekosystémy a společenstva na ledových měsících (J. Kvíderová).  Obsah cvičení: Cvičení doplní přednášky demonstrací a procvičením některých metod, které se používají při studiu mokřadních ekosystémů polárních oblastí. Součástí cvičení je bloková terénní práce, která je zaměřena na studium biodiverzity a produkce nárostových cyanobakterií a řas sezónně se rozvíjejících ve stagnantních a tekoucích biotopech v průběhu jarní záplavy. Studenti s pomocí speciálních nosičů změří v systému několika rozdílných mělkých tůní a řeky diverzitu a primární produkci nárostových společenstev a současně proměří ekologické parametry (profily fyzikálně-chemických parametrů), které ovlivňují rozvoj těchto společenstev.    
         
         
     | 
    | 
        Studijní aktivity a metody výuky
     | 
    
        
        Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Práce s textem (učebnicí, knihou), Laboratorní práce, Individuální příprava ke zkoušce, Exkurze, Praktická výuka
        
            
                    
                
                    
                    - Exkurze
                        - 24 hodin za semestr
                    
 
                
                    
                    - Účast na výuce
                        - 24 hodin za semestr
                    
 
                
                    
                    - Příprava na zápočet
                        - 6 hodin za semestr
                    
 
                
                    
                    - Příprava na zkoušku
                        - 6 hodin za semestr
                    
 
                
             
        
        
     | 
    
    
        
        
            | 
                Výstupy z učení
             | 
        
        
            
                
                Přednáška podává přehled o společenstvech mikroorganismů v extrémním prostředí polárních oblastí (terestrické a sladkovodní) a seznamuje se zvláštnostmi jejich ekologického fungování. Současně přináší informace o ekologických a fyziologických mechanismech adaptace na prostředí polárních oblastí a jejich evoluci. Součástí kurzu je přehled pozemských extrémofilních organismů a extrémních chladných ekosystémů, které jsou využívány jako analogy prostředí na jiných planetách a měsících.  
                 
                Kurz je doporučen pro pokročilé studenty magisterského a doktorského studia. Seznamuje s extremními biotopy polárních oblastí a porovnává jejich možnost existence v planetách Sluneční soustavy a při extrémních klimatických, nebo antropogeních událostech ve střední Evropě. Je doporučen pro studenty jejichž vědecká činnost je spojená s extremizací prostředí, jak na úrovni terénních pozorování, tak na úrovni experimentálního studia života v extrémním prostředí.   
                 
                
             | 
        
        
            | 
                Předpoklady
             | 
        
        
            
                
                
                Kurz Polární mikrobiologie a astrobiologie přináší informace o vybraných biologickych systémech v polárních oblastech a jejich možnou existenci v podobných ekologických podmínkách v tělesech Sluneční soustavy. Současně přináší informace o přechodném vzniku extrémních ekologických situací, které vznikají  u příležitosti extremních klimatických událostí ve střední Evropě (povodně, extrémní sucha, velkoplašná devastace území, unik toxických látek, atd.). Kurz je určen pro pokročilé studenty magisterského a pro vybrané studenty doktorského studia.      Povinností studenta je účast na přednáškách (maximální povolená absence jsou dvě přednášky z 12 dvouhodinových přednášek za semestr) a povinná účast na terénním praktiku a povinná prezentace výsledků získaných při terénním praktiku.  Kurz je ukončen písemnou zkouškou, prezentací výsledků z terénního cvičení. Na základě výsledků písemného testu a prezentace z terénního cvičení je student pozván k ústní zkoušce. 
                
                
                    
                        
                    
                    
                
                
  
             | 
        
        
            | 
                Hodnoticí metody a kritéria
             | 
        
        
            
                
                    
                        Kombinovaná zkouška
                        
                        
                         
                        
                    
                    
                
                 Každý student musí absolvovat 12 dvouhodinových přednášek (povolená absence na 2 přednáškách), současně musí absolvovat terénní cvičení na Horní Lužnici. Na konci semestru každý student vystoupí s prezentací výsledků terénního cvičení a píše písemný test. Na základě výsledů těchto dvou částí je pozván na ústní zkoušku.    Jazyk kurzu se může alternovat - sudé roky v češtině, liché roky v angličtině. Součástí kurzu je terénní cvičení, které mapuje vliv zimní povodně na nivní ekosystem horního toku Lužnice.
                 
             | 
        
    
    | 
        Doporučená literatura
     | 
    
        
            
                
                - 
                    Beyer L. and Boelter M. (eds.) (2002) GeoEcology of Terrestrial Oases Ecological Studies, Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg.. 
                
 
            
                
                - 
                    Callaghan TV et al. (2005) Arctic Tundra and Polar Desert Ecosystems 243 - 353. Arctic Climate Impact Assessment. Cambridge University Press pp. 1039.. 
                
 
            
                
                - 
                    Campbell B, Claridge GGC (1987) Antarctica: soils, weathering processes and environment. Cambridge.. 
                
 
            
                
                - 
                    Fogg GE (1998) The biology of polar habitats. Oxford University Press, Oxford. 
                
 
            
                
                - 
                    Friedmann EI (ed.) (1993) Antarctic microbiology. Wiley-Liss, NewYork. 
                
 
            
                
                - 
                    Fuller B, Lane N. and Benson EE (eds.) (2004) Life In The Frozen State. Taylor and Francis, London, pp. 111- 149.. 
                
 
            
                
                - 
                    Tedrow JCF (1977) Soils of the polar landscapes. Rutgers University Press, New. 
                
 
            
                
                - 
                    Vincent WF, Laybourn-Parry J. (eds.) (2008) Polar Lakes and Rivers: Limnology of Arctic and Antarctic Aquatic Ecosystems. Oxford University Press.. 
                
 
            
                
                - 
                    Vincent WF (1988) Microbial ecosystem of Antarctica. Cambridge University Press,. 
                
 
            
         
         
         
     |