|
Vyučující
|
-
Kvičerová Jana, MVDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Obsah přednášky: 1.Mechanismy vzniku infekce, dynamika infekce, vlastnosti infekčních agens (podmínky vzniku infekce, faktory ovlivňující vznik infekce, specifické vlastnosti infekčních agens - virulence, patogenita, toxicita, rezistence) 2.Proces přenosu a šíření nákazy, vnímavost populace, prevalence, incidence (základní charakteristiky epidemického procesu, zdroj původce nákazy, přenos a cesty šíření) 3.Přírodní ohniskovost nákaz, rezervoár, vektor, epidemiologické modely (vznik a charakteristika ohnisek nákaz, základy epidemiologického modelování) 4.Zoonózy (virové, bakteriální a parazitární infekce přenosné ze zvířat na člověka, a naopak) 5.Importované parazitární nákazy, nosokomiální infekce, kazuistika (aneb co si můžeme přivézt z exotických destinací i z obyčejné české nemocnice) 6.Nejčastější infekční onemocnění psů a koček + terapie (fakta a novinky o nejčastějších infekčních onemocněních našich čtyřnohých mazlíčků, jejich diagnostika a léčba) 7.Nejčastější infekční onemocnění drobných savců a exotů chovaných v zajetí (králíci, hlodavci, ježci, želvy, ještěři, hadi, ptáci) + terapie (fakta a novinky o nejčastějších infekčních onemocněních ostatních zvířat běžně chovaných v našich domácnostech, jejich diagnostika a léčba) 8.Aktuální a problematická infekční agens v ČR (Leptospira, Listeria, Borrelia, Ehrlichia, Bartonella, Chlamydia, Mycoplasma, cytomegalovirus) (fakta, aktuality a zajímavosti o infekcích, které jsou v naší populaci běžné, ale obtížně diagnostikovatelné, zato způsobující nemalé problémy) 9.TSE (transmisivní spongiformní encefalopatie aneb onemocnění vyvolaná priony) 10.Mykotická onemocnění (onemocnění zvířat a člověka způsobená patogenními houbami a jejich produkty) 11.Antiparazitární terapie, vakcinace (druhy antiparazitik, jejich působení a použití, rezistence na antiparazitika; imunologické principy vakcinace, typy vakcín, vakcinační schemata) 12.Antibiotika, mechanismy působení, zásady používání, rezistence (základní dělení antibiotik, princip jejich působení, mechanismy vzniku rezistence na antibiotika, indikace k použití, vhodnost jednotlivých antibiotik) Obsah cvičení: 1.Klinické vyšetření zvířete, úskalí, nálezy, vyšetření kožních seškrabů 2.Flotační vyšetření trusu, nejčastější nálezy u jednotlivých zvířat a jejich interpretace 3.Larvoskopie, sedimentace, vyšetření barvených nátěrů trusu 4.Odběr krve, krevní nátěry, barvení, mikroskopie 5.Zásady sterilní práce, kultivace 6.Sérologická vyšetření 7.Klinická epidemiologie - systém hlášení nákaz, vyhlašování ohnisek, represivní protiepidemická opatření, zásady transportu zvířat, karanténa 8.Zakládání a vedení studií, zpracování analýz, odhad rizik 9.Využití zvířat k pokusům, zásady, aktuální legislativa 10.Pitva zvířete, postup při odběrech vzorků
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Nácvik pohybových a pracovních dovedností, Laboratorní práce, Praktická výuka
- Účast na výuce
- 100 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cyklus přednášek je složen ze čtyř bloků: Obecná část (obecná epidemiologie) se zabývá podmínkami a mechanismy vzniku, přenosu a šíření nákaz. Studovány budou také faktory vnímavosti populací, vznik a charakteristika ohnisek nákaz, studenti se seznámí se základy epidemiologického modelování. Následují dvě přednášky zabývající se cirkulací infekčních agens mezi zvířaty a člověkem. Část klinické veterinární parazitologie pojednává o etiologických agens, se kterými se můžeme setkat u zvířat běžně chovaných v našich domácnostech, a praktických přístupech k jejich diagnostice, terapii a prevenci. Část klinické epidemiologie se zabývá aktuálními infekcemi v našich podmínkách, jejich diagnostikou a terapií, zajímavostmi a zajímavými případy z praxe. Část terapeutická osvětluje problematiku používání antiparazitik a antibiotik, podstatu jejich působení, a vznik rezistence na tyto přípravky. Účelem cvičení je, aby si studenti osobně vyzkoušeli nejrůznější metody detekce infekcí a naučili se, jak získané výsledky interpretovat. Předmět je vhodný spíše pro studenty magisterského a doktorského studijního programu (kteří již mají za sebou základy parazitologie, mikrobiologie, imunologie a mikroskopie).
Znalost mechanismů a podstaty vzniku a průběhu infekčních onemocnění. Znalost základní medicínské terminologie. Znalost vztahů infekční agens - hostitel. Znalost hodnocení diagnostických a screeningových testů a randomizovaných klinických studií. Znalost nejvýznamnějších virových, bakteriálních, parazitických a prionových zástupců a jejich medicínský či veterinární význam. Znalost základních zoonóz, tj. infekcí přenosných ze zvířat na člověka, a podmínek jejich přenosu. Znalost základní diagnostiky včetně nejčastěji používaných způsobů detekce, terapie a prevence. Znalost mechanismu působení antibiotik a antiparazitik a indikace k jejich používání.
|
|
Předpoklady
|
Předmět je vhodný spíše pro studenty magisterského a doktorského studijního programu (kteří již mají za sebou základy parazitologie, mikrobiologie, imunologie a mikroskopie). Jedná se o speciální kurz magisterského či doktorského studijního oboru Parazitologie, vhodný i pro studenty magisterských či doktorských studijních oborů Medicínská biologie a Zoologie. Předmět předpokládá základní znalosti zoologie a parazitologie.
KPA/494 a zároveň KPA/482
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Požadavky na studenta: Úspěšné zvládnutí předmětu podmiňují: 1. Povinná účast na všech blokově probíhajících cvičeních. 2. Pochopení probírané látky. Ústní zkouška z látky probírané v kurzu - úspěšné zodpovězení alespoň 70% u ústní zkoušky a úspěšné vypočtení zadaného epidemiologického příkladu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Beaty BJ, Marquardt WC: The Biology of Disease Vectors. University Press of Colorado, 1996..
-
doporučené internetové odkazy (portály WHO, SVS, SZÚ).
-
Gordis L: Epidemiology. Saunders, Elsevier Inc., 2008..
-
Hejzlar M: Antibiotika v praxi. Galén, 1995..
-
Jedličková A: Antimikrobiální terapie v každodenní praxi. Maxdorf Praha, 2010..
-
Jedličková A, Mašata J, Skořepová M: Lokální mykózy. Maxdorf, 2008..
-
Jedličková A: Systémové mykózy. Maxdorf, 2006..
-
Jurášek V, Dubinský P: Veterinárna parazitológia. Príroda a.s., 1993..
-
Kate M, Despommier DD, Gwadz R: Parasitic Diseases. Springer-Verlag, 1982..
-
Lochmann O: Zásady léčby antibiotiky I., II. ČLS JEP, 2002..
-
o prezentace a materiály z přednášek.
-
Podstatová R: Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. Maxdorf, 2010..
-
Registrované veterinární léčivé přípravky 2014. Prion, s.r.o., 2014..
-
Rothman KJ: Epidemiology: An Introduction. Oxford University Press, 2012..
-
Rothman KJ, Greenland S, Lash TL: Modern Epidemiology. Wolters Cluver, Lippincott Williams & Wilkins, 2012..
-
Szklo M, Nieto J: Epidemiology Beyond the Basic. Jones & Bartlett Learning, LLC, an Ascend Learning Company, 2012..
-
Šimůnek J, Smola J: Antibiotika, sulfonamidy a chinolony ve veterinární medicíně. LAST Steinhauser, 1998..
-
Thienpont D, Rochette F, Vanparijs OFJ: Diagnosing Helminthiasis through Coprological Examination. Janssen Research Foundation, 1979..
-
Thomas F, Renaud F, Guégan J-F: Parasitism & Ecosystems. Oxford University Press, 2005..
-
Zajac AM, Conboy GA: Veterinary Clinical Parasitology. Blackwell Publishing, 2006..
-
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon).
-
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
|