|
Vyučující
|
-
Svoboda Rudolf, prof. ThDr. Th.D., Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Úvod do dějin sociálního myšlení Sociální a politické myšlení antického Řecka Aristotelova sociální a politická filozofie Křesťanství a proměna antického sociálního myšlení Středověké sociální a politické myšlení Renesance, reformace a vznik raně novověkého státu Teorie společenské smlouvy Osvícenství a moderní občanství Vznik moderního pojetí občanské společnosti. Demokracie, občanská sdružení a participace Industrializace, kapitalismus a kritika moderní společnostii. Sociální myšlení ve 20. století Veřejná sféra a současné pojetí občanské společnosti Komparativní studium občanské společnosti Studijní opory jsou zveřejňovány v elektronickém prostředí předmětu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Blended learning
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními etapami vývoje sociálního myšlení od antiky do současnosti. Předmět představuje klíčové myslitele, intelektuální tradice a historické okolnosti, které formovaly uvažování o společnosti, politické autoritě, spravedlnosti, svobodě, rovnosti, sociálním řádu, společném dobru a občanské společnosti. Důraz je kladen na porozumění souvislostem mezi společenskými změnami a proměnami sociálního a politického myšlení. Studenti se učí interpretovat jednotlivé koncepce v jejich historickém kontextu, vzájemně je porovnávat a posuzovat jejich význam pro současné společenské otázky. Zvláštní pozornost je věnována historickému vývoji pojmu občanské společnosti a rozdílným podobám jejího utváření v evropských i mimoevropských společnostech.
Po absolvování předmětu student: vymezí sociální myšlení a vysvětlí jeho vztah k politické filozofii, sociologii a teorii občanské společnosti; charakterizuje hlavní etapy vývoje sociálního myšlení od antiky do současnosti; identifikuje významné představitele sociálního a politického myšlení a vysvětlí základní principy jejich koncepcí; zasadí jednotlivé sociální a politické teorie do příslušného historického, kulturního a společenského kontextu; vysvětlí historické proměny pojmů společnost, stát, spravedlnost, svoboda, rovnost, občanství, společné dobro a občanská společnost; porovná rozdílná pojetí vztahu jednotlivce, společnosti a politické autority; rozliší normativní, historické a sociálněvědní přístupy ke zkoumání společnosti; vysvětlí vztah mezi politickými institucemi, sociální strukturou, hospodářskými podmínkami a občanskou participací; analyzuje historický vývoj občanské společnosti ve vybraných zemích; provede základní komparaci vývoje občanské společnosti ve dvou odlišných národních a historických kontextech; pracuje s odbornou, především cizojazyčnou literaturou; kriticky interpretuje odborný text a rozlišuje mezi popisem, argumentací a hodnotovým stanoviskem; připraví a srozumitelně prezentuje odborně podložené téma; uplatní poznatky z dějin sociálního myšlení při interpretaci současných společenských problémů.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nevyžaduje předchozí odborné znalosti z dějin filozofie, sociologie nebo politologie. Předpokládá se základní orientace v evropských dějinách, schopnost pracovat s odborným textem v anglickém jazyce a ochota samostatně vyhledávat, kriticky hodnotit a porovnávat odborné informace. Výhodou je základní povědomí o hlavních etapách evropských kulturních, politických a sociálních dějin.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Kolokvium
Requirements for Course Completion Students are required to prepare and deliver a presentation on the topic of "The History of Civil Society" in a selected country, including a comparison with another chosen country. The presentation should not focus solely on the historical development of civil society. It should also examine key thinkers, intellectual traditions, and influential figures who contributed to the understanding and development of civil society in the selected countries. The presentation should address, at a minimum: the historical evolution of civil society in the selected country; a comparison with a second country; major political, social, cultural, and religious factors shaping civil society; important institutions, associations, and social movements; significant thinkers and public intellectuals who reflected on the concept of civil society; the contemporary role and characteristics of civil society in both countries. Students are encouraged to use academic sources and to place their analysis within a broader historical and comparative context.
|
|
Doporučená literatura
|
|