|
Vyučující
|
-
Svoboda Rudolf, doc. ThDr. Th.D.
|
|
Obsah předmětu
|
V rámci předmětu budou studenti seznámeny s těmito tématy - tematickými bloky: 1. základní principy a postupy historikovy práce, jejichž součástí je i práce s prameny (volba tématu, badatelská etika; bibliografie, bibliografické rešerše, slovníky, příručky, encyklopedie, internet; odborná literatura, odborné časopisy; prameny; archivy, knihovny a muzea, univerzity a ústavy Práce s literaturou - způsoby četby, excerpta a kopie, citace; práce s prameny - kritika, excerpta, kopie, citace; interpretace a syntéza; vlastní psaní, struktura a úprava textu, korektury. 2. základní orientace v pramenech (pramenověda a klasifikace historických pramenů, kritika a interpretace pramenů, edice a ediční technika, institucionální prameny, sdělovací prameny, pamětní prameny, pojišťovací prameny, evidenční prameny, normativní prameny, vnitroinstitucionální prameny, Písemnosti osobní povahy, písemné a literární pozůstalost, osobní korespondence, deníky, ego-prameny; literární prameny - legendy, anály, kroniky; publicistika, hmotné a ikonografické prameny 3. vývojová perspektiva metod a technik historikovy práce (metodologie, metody a techniky v postupu historikovy práce; škola Annales a strukturální pojetí dějin kolektivních mentalit, historická antropologie; kulturní dějiny - dějiny každodennosti; postmodernistický vědecký diskurs; induktivní a deduktivní metody; přímá a nepřímá metoda; diachronní a synchronní přístup k dějinám; kvantitativní metody; historické analogie a modely; komparativní metoda, stratifikace a typologie, reprezentativní výběr, sonda, geografická metoda, historickodemografické přístupy 4. specifika přístupů ke studiu církevních dějin Získané vědomosti a dovednosti: Student si osvojí základní principy a postupy odborné historikovy práce s ohledem na konkrétní oblast církevních dějin. Student se orientuje v historických pramenech, dokáže je ohodnotit a využít pro vědeckou práci. Student se seznámí s jednotlivými metodami a technikami historické práce ve vývojové perspektivě a na základě znalosti historických pramenů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Práce s textem (učebnicí, knihou), Praktická výuka
- Účast na výuce
- 42 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 36 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět uvádí studenty do problematiky studia historických pramenů. Student se seznámí s klasifikací historických pramenů, s pravidly kritiky pramenů a s jednotlivými typy historických pramenů. Vedle toho se seznámí také s principy a postupy historikovy práce, dějinným vývojem historiografických přístupů a specifiky církevní historiografie. Je základní metodologickou přípravou pro ty z nich, kteří nejenže chtějí získat vědomosti a dovednosti v této oblasti, ale chtějí je prakticky využít při přípravě své diplomové práce popřípadě v dalším studiu.
Student se seznámí s klasifikací historických pramenů, s pravidly kritiky pramenů a s jednotlivými typy historických pramenů. Vedle toho se seznámí také s principy a postupy historikovy práce, dějinným vývojem historiografických přístupů a specifiky církevní historiografie. Je základní metodologickou přípravou pro ty z nich, kteří nejenže chtějí získat vědomosti a dovednosti v této oblasti, ale chtějí je prakticky využít při přípravě své diplomové práce popřípadě v dalším studiu.
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem je zájem studenta o studium historie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
V rámci studia se vyučující se studenty schází pravidelně každý týden 3 hod. po dobu jednoho semestru. Studenti jsou povinni nastudovat si studijní materiály k jednotlivým tematickým blokům. Podle potřeby mají studenti možnost účasti na individuálních konzultacích dle potřeby studenta k vysvětlení eventuálních nejasností či složitější problematiky - je zde možnost kromě pravidelných týdenních časů využití emailové korespondence či komunikaci přes MS Teams. Zápočet je udělen na základě absolvování závěrečného ústního pohovoru, ve kterém student osvědčí jak orientaci v tématice předmětu, tak také vlastní reflexi nad jednotlivými tématy. Znalosti a orientace v problematice se ověřují ústním pohovorem, ve kterém student osvědčí jak orientaci v tématice předmětu, tak také vlastní reflexi nad jednotlivými tématy. Student bude dotázán na dvanáct otázek (viz Kontrolní otázky a úkoly uvedené ve Studijních oporách předmětu). Pokud správně zodpoví 75% z nich, bude mu udělen zápočet.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bůžek, Václav. Úvod do studia historie-skripta. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 1994. ISBN 80-7040-063-3.
-
Hanuš, Jiří. Pozvání ke studiu církevních dějin. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-45-3.
-
Hroch, Miroslav. Úvod do studia dějepisu. IV., Metody historikovy práce. Vydání první. Praha : SPN, 1983.
-
Petráň, Josef. Úvod do studia dějepisu. [D.] 3. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983.
|