|
Vyučující
|
-
Kolářová Lucie, Mgr. Dr. theol.
|
|
Obsah předmětu
|
I. POJMOVÉ, FORMÁLNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ TEOLOGICKÉ ANTROPOLOGIE 1. Základní rozlišení (obraz člověka x diskurz o člověku); etymologie klíčových pojmů 2. Přínos a limity filosofické antropologie; východiska teologické antropologie (srovnání, metodologie) 3. Člověk jako hraniční bytost (východisko, charakteristika, analýza, důsledky) II. OBECNÁ POJETÍ ČLOVĚKA: KONCEPCE, ZAŘAZENÍ V DĚJINNÉ CHRONOLOGII 4. Obrazy člověka z kontextu mýticko-náboženském (mýtus/náboženství jako určující kritérium) 5. Obrazy člověka v kontextu racionality (rozum jako určující kritérium) 6. Obrazy člověka v kontextu sociálním (společnost jako určující kritérium) 7. Obrazy člověka v kontextu naturálním (příroda jako určující kritérium) III. BIBLICKÁ ANTROPOLOGIE: OBRAZY ČLOVĚKA V TEXTOVÉM KORPUSU BIBLE 8. Starozákonní antropologie I (člověk "boží obraz"; člověk "oduševnělý prach") 9. Starozákonní antropologie II (člověk jako hříšník; člověk jako vyvolený a milovaný) 10. Poselství Ježíše Nazaretského (člověk jako hledaný) 11. Prvokřesťanská reflexe: Pavel z Tarsu (člověk jako osvobozený) IV. ANTROPOLOGICKÁ RELEVANCE SVOBODY A ZODPOVĚDNOSTI 12. Autonomní člověk - projekt (koncept moderny, kritika, faktor kontingence, problematika teodiceje, současné hrozby, možnosti transformace)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Práce s textem (učebnicí, knihou), Individuální příprava ke zkoušce, Individuální konzultace s vyučujícím
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem přednášek teologické antropologie je systematický pohled na to, kým je člověk v celku svých dimenzí, jako tělesně-duševně-socio-duchovní jednota. Porozumění sobě samým totiž vůbec není samozřejmostí, nýbrž předpokládá schopnost rozpoznávat vlastní teoretická východiska, sdílený obraz člověka i osobnostní hodnotové ukotvení. Tato schopnost musí být kultivována, neboť pouhé tušení toho, jak se to s lidskými záležitostmi má, může mnohdy znamenat, že člověk podléhá předsudkům, myšlenkovým stereotypům a neznalostem v oblasti toho, co je mu bytostně nejbližší. Reflexe člověka v antropologické perspektivě křesťanského náboženství není vázána na náboženskou či světonázorovou orientaci studenta. Předmět, koncipován systematicky i historicky, uvádí studenty do základů evropského pojetí osoby a její důstojnosti a zprostředkovává jim vhled do (náboženských) kořenů kultury, v níž žijí a pracují. Židovsko-křesťanské pojetí člověka je tematizováno v kontextu rozlišených obrazů člověka, jak je lze - z nadefinovaných hledisek - v dějinách i v přítomné době identifikovat. Student se seznamuje s antropologickými souvislostmi v kontextu předkřesťanském, křesťanském i postkřesťanském. Přednášky jsou postaveny na hermeneutickém pravidle, podle něhož je praktické jednání člověka trvale formováno teoretickými náhledy, které mu předcházejí i je průběžně provázejí. Pro sociální práci to platí objektivně. Věcné zvládnutí problematiky se pro studenty oboru SCHP klade jako významný předpoklad kvality jejich budoucího profesního působení.
Student bude schopen vytvořit citlivost pro antropologickou problematiku a důstojnost člověka.
|
|
Předpoklady
|
Nepředpokládají se žádné vstupní znalosti nad rámec předmětů absolvovaných v předcházejícím semestru.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Rozbor jazykového projevu studenta
- účast na přednáškách nebo kompenzace neúčasti poslechem audiozáznamu přednášky - prostudování povinné základní studijní literatury - (písemný i ústní) referát o knize (z jiné než povinné základní studijní literatury) - absolvování závěrečné ústní zkoušky
|
|
Doporučená literatura
|
-
viz Moodle.
-
viz Moodle.
-
viz Moodle.
|