|
Vyučující
|
-
Šmídová Markéta, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Syntaktické funkce ve větě jednoduché. 2.-3. Souvětí: vymezení pojmu, vyjádření vztahů (souřadné, podřadné). Rozdílné přístupy španělské a české tradice. 4. Vztahy souřadných vět: slučovací, odporovací, vylučovací, distributivní a vysvětlovací. 5. Vedlejší věty substantivní: podmětné a předmětné. Použití časů a způsobů. 6.-7. Vedlejší věty adjektivní: přívlastkové a atributivní. Použití časů a způsobů. 8.-9. Vedlejší věty příslovečné: místní, časové, způsobové a srovnávací. Použití časů a způsobů. 10.-11. Vedlejší věty příslovečné: příčinné, účelové a důsledkové. Použití časů a způsobů. 12. Vedlejší věty příslovečné: podmínkové. Použití časů a způsobů. 13. Vedlejší věty příslovečné: přípustkové. Použití časů a způsobů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Práce s textem (učebnicí, knihou), Blended learning
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz navazuje na předchozí znalost morfologie. Poskytuje ucelený přehled poznatků mezipropoziční syntaxe v rovině teoretické i praktické. Důraz je kladen na třídění vztahů v souvětí souřadném, typy vedlejších vět v souvětí podřadném a užití slovesných časů a způsobů. Součástí je kontrastivní pohled na klasifikaci mezipropozičních vztahů a užívání slovesných časů a způsobů ve španělštině a češtině.
Studenti budou chápat vztahy větných konstituentů a umět zvážit možnosti, které nabízejí různé teorie pro jejich popis, a aplikovat je na jazykový materiál. Výsledky učení: (a) Student(ka) tvoří gramaticky správná souvětí, za použití vhodného spojovacího výrazu a slovesného tvaru. (b) Student(ka) pojmenuje a vysvětlí syntaktické funkce na úrovni věty jednoduché i v souvětí. (c) Student(ka) pojmenuje a vysvětlí typy souřadných a vedlejších vět na autentickém jazykovém materiálu. (d) Student(ka) popíše vzájemné odlišnosti na úrovni mezivětných vztahů ve španělštině a češtině.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalost španělské morfosyntaxe odpovídající bakalářskému stupni filologického studia.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Kombinovaná zkouška, Průběžné hodnocení
1. Povinná účast na seminářích (povoleny 3 absence). 2. Aktivita v hodině a průběžné plnění úkolů. 3. Úspěšné splnění zápočtu: syntaktická analýza textu - písemná a ústní pohovor.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ALARCOS LLORACH, Emilio (2004). Gramática de la lengua espanola. Madrid, Espasa-Calpe..
-
BÁEZ, Valerio - DUBSKÝ, Josef - KRÁLOVÁ, Jana (1999). Moderní gramatika španělštiny. Plzeň, Fraus..
-
BOSQUE, Ignacio- DEMONTE, Violeta (2000). Gramática descriptiva de la lengua espanola. Tomo 2. Madrid, Espasa-Calpe..
-
GARCÍA SANTOS, Juan Felipe (1994). Sintaxis del espanol, nivel de perfeccionamiento. Madrid, Santillana..
-
GILI GAYA, Samuel (1989). Curso superior de sintaxis espanola. Barcelona..
-
GÓMEZ TORREGO, Leonardo (2002). Gramática didáctica de la lengua espanola. Madrid, Ediciones SM..
-
SPITZOVÁ, Eva (1994). Sintaxis de la lengua espanola. Brno, Masarykova univerzita..
-
Zavadil, Bohumil - Čermák, Petr. Mluvnice současné španělštiny.. Praha, Karolinum, 2010.
-
Zavadil, Bohumil - Čermák, Petr. Sintaxis del espaňol actual.. Praha, Karolinum, 2010.
|