|
Vyučující
|
-
Bárta Jiří, doc. Ing. Ph.D.
-
Kubelka Vojtěch, RNDr. Ph.D.
-
Ditrich Oleg, doc. RNDr. CSc.
-
Lulák Martin, Mgr.
-
Brožová Viktorie, Mgr.
-
Urbanová Zuzana, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Obsah přednášky: 1. Vznik a vývoj polárních oblastí (rozpad prakontinentu Gondwana, posun kontinentů, mořské proudy, cirkulace vzdušných mas, fosilní zbytky organismů, izotopová analýza ledových jader). 2. Střídání glaciálních a interglaciálních období (astronomické a fyzikálně-geografické faktory ovlivňující střídání studených a teplých období, vývoj periglaciálního prostředí - sedimentologie, vyzvedávání zemských ker po odlednění, hydrologický cyklus). 3. Srovnání arktické a antarktické oblasti (porovnání vývoje zalednění v arktické a antarktické oblasti, výměna energie mezi mírnou a arktickou/antarktickou oblastí, disperse života na odledněná území). 4. Klima polárních oblastí (astronomické, cirkulační, geografické a antropogenní faktory klimatu polárních oblastí, faktory ovlivňující mikroklima a vegetační mikroklima polárních území, změny klimatu, metody studia klimatu). 5. Ekologie moří a oceánů polárních oblastí (mořské proudy, polynya, antarktická divergence a konvergence, bentická a pelagiální společenstva, život v mořském ledu, rostliny a živočichové polárních moří, paraziti a symbionti mořských bezobratlých a obratlovců). 6. Půdy a sladkovodní ekosystémy polárních oblastí (aktivní vrstva, permafrost, mrazové procesy, polygonální půdy, pingo, palsy, thufury, soliflukce, limnetické, hydroterestrické a terestrické ekosystémy, kontinentální led, život v půdách a sladkovodních ekosystémech polárních oblastí) 7. Rostliny a jejich adaptace na prostředí polárních oblastí (tundra, hranice lesa, délka vegetační doby, polární poušť, rašeliniště, antarktická rostlinná společenstva, vývoj vegetace v postglaciálu, fytogeografie, morfologické a fyziologické adaptace rostlin). 8. Živočichové polárního prostředí a jejich adaptace na extrémní podmínky (záření, teplota, voda, živiny, průřez hlavními skupinami terestrické, sladkovodní a mořské fauny, metabolické a fyziologické adaptace živočichů na prostředí polárních oblastí, potravní pyramidy v různých prostředích, autochtonní - alochtonní zdroje živin, vztahy k primárním producentům a mezi jednotlivými skupinami živočichů v rámci potravního řetězce, tok energie). 9. Zranitelnost polární přírody, právní ochrana polárních oblastí (Antarctic Treaty, Svalbard Treaty - principy ochrany přírody v Arktidě a Antarktidě). 10. Historie výzkumu polárních oblastí (Arktida - Willem Barents 1596 - objevení Svalbardu, Vitus Beringg, 1733 - 1742, Antarktida - James Cook, 1772, Oto Norenskjöld - mapování ostrova James Ross, 1901 - 1903, historie české účasti na výzkumu polárních oblastí).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Práce s textem (učebnicí, knihou), Písemná práce (např. u souborných zkoušek, klauzur), Demonstrace, Individuální konzultace s vyučujícím
- Domácí příprava na výuku
- 240 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz polární ekologie přináší přehled o ekologickém fungování a biodiverzitě obou polárních oblastí. Hlavní důraz je kladen na souostroví Svalbard a lokality v okolí České arktické vědecké infrastruktury "Stanice Josefa Svobody" na Svalbardu. Kurz obsahuje týdenní přednáškovou část zahrnující přednášky v oborech živé (mikrobiologie-algologie, botanika-fyziologie, zoologie-parazitologie) a v menší míře neživé (klimatologie-glaciologie, geologie-geomorfologie, hydrologie-limnologie) přírody. Zápočet se vydává na konci terénního kurzu na Svalbardu. Na týdenní přednáškovou část (cca 40 hod přednášek) navazuje dvoutýdenní terénní soustředění na Svalbardu. Studenti jsou rozděleni podle oblasti zájmu do skupin, v kterých pracují. Po obecném seznámení s prostředím si každý student domluví s vyučujícím malý projekt. Po návratu na univerzitu mají studenti dva až tři měsíce, aby analyzovali všechny vzorky a připravili prezentaci. V průběhu zimního semestru organizujeme víkendové setkání, na kterém každý student prezentuje svoje zjištěná data. Všechna vystoupení jsou široce diskutována celou skupinou, prezenatce hodnoceny a kvalita a data představená v prezentaci jsou součástí hodnocení studenta. Na tuto čast navazuje psaní písemného testu. Na základě výsledků vědecké prezentace, písemného testu jsou studenti pozváni na ústní zkoušku.
Kurz polární ekologie, jak teoretická, tak praktická část napomáhá pochopení nestálosti a vyvoje přírody v čase. Na příkladu arktického ekosystému přináší informace o vyvoji přírody ve střední Evropě v období halocénu. Kurz dokumentuje, které metody jsou využívány při studium reakce terestrického ekosystému na klimatické změny v Arktidě. Posouzení a pochopení reakce ekosystémů na změnu klimatu v Arktidě současně napomáhají pochopení změn, ke kterým dochází ve střední Evropě.
|
|
Předpoklady
|
Kurz Polární ekologie je specializovaný kurz, který seznamuje posluchče s ekologickým fungováním a diverzitou terestrických ekosystémů v polárních oblastech. Současně se zaměřuje na posouzení změn klimatu, které v arktických oblastech probíhají v současné době velice rychle. Kurz Polární ekologie je určen pokročilým studentům magisterského studia, nebo studentům doktorského studia. Kurz rozšiřuje znalosti a metodické přístupy ve všech typech ekologického a biologického studia, který vychází z terénních dat a analýz získaných v arktickém prostředí.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Kombinovaná zkouška, Kolokvium
Zvládnutí základního učiva kurzu pro úspěšné složení zkoušky (minimálně 60 % správných odpovědí)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Aleksandrova VD (1988) The Arctic and Antarctic: their division into geobotanical areas. Cambridge University Press, Cambridge..
-
Avila-Jimenez ML et al. (2010) Overwintering of terrestrial Arctic arthropods: the fauna of Svalbard now and in the future. Polar Research 29: 127-137..
-
Beyer L. and Boelter M. (eds.) (2002) GeoEcology of Terrestrial Oases Ecological Studies, Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg..
-
Callaghan TV et al. (2005) Arctic Tundra and Polar Desert Ecosystems 243 - 353. Arctic Climate Impact Assessment. Cambridge University Press pp. 1039..
-
Campbell B, Claridge GGC (1987) Antarctica: soils, weathering processes and environment. Cambridge..
-
Crawford RMM (1989) Plant studies to survival. Blackwell Scientific Publications..
-
Crawford RMM (2008) Plants at the margins. Ecological limits and climatic change. Cambridge University press..
-
Davie T (2008) Fundamentals of hydrology. London : Routledge, 200 s..
-
DeWalle DR and Rango A (2008) Principles of Snow Hydrology, Cambridge University Press; 420 s..
-
Elias SA (Ed.) (2006) Encyclopedia of Quaternary Science..
-
Elverland E. (2008) The Arctic System. Norvegian Polar Institute, 203 pp..
-
Evans DJA and Benn DI (2004) A Practical Guide to the Study of Glacial Sediments. 266 p.,.
-
Fogg GE (1998) The biology of polar habitats. Oxford University Press, Oxford.
-
French HM (2007) The Periglacial Environment. Third Edition. 478 p., Wiley, Chichester.
-
Friedmann EI (ed.) (1993) Antarctic microbiology. Wiley-Liss, NewYork.
-
Fuller B, Lane N. and Benson EE (eds.) (2004) Life In The Frozen State. Taylor and Francis, London, pp. 111- 149..
-
Gale SJ, Hoare PG (1991) Quaternary Sediments. Petrographic Methods for the Study of Unlithified Rocks. 323 p., Belhaven, London.
-
Gulliksen B. and Svensen E. (2004) Svalbard and Life in the Polar Oceans. Norvegian Polar Institute, 65 pp..
-
Hubbard B. and Glasser N. (2005) Field Techniques in Glaciology and Glacial geomorphology. 400 p., Wiley, ISBN 0-9544060-2-8, 608 pp.
-
Chapin, S.F. Jefferies, R.L. Raynolds J. Shaver, G.R and Svoboda J. (1992) Climatic Change and Arctic Ecosystem Response. The role of Ecophysiology. Academic Press 469 pp..
-
Kovac KM and Lydersen C. (2006) Birds and Mammals of Svalbard. Norvegian Polar Institute, 203 pp.
-
Last WM et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 3: Terrestrial, Algal, and Siliceous Indicators..
-
Last WM. Et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 4: Zoological Indicators..
-
Moen FM. and Svensen E. (2004) Marine Fish & Invertebrates of Northern Europe KOM Forlag, 608 pp.
-
Netopil R. (1984) Fyzická geografie. I., Hydrologie, limnologie, oceánografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 258 s..
-
Pielou EC (1992) After the Ice Age: The Return of Life to Glaciated North America. The University of Chicago Press (Google books).
-
Pielou EC (1994) Naturalists guide to the Arctic. The University of Chicago Press (Google books).
-
Singh P. (2001) Snow and Glacier Hydrology, Springer, 756 s..
-
Svoboda, J. and Freedman, B. (1994) Ecology of a polar oasis, Alexandra Fiord..
-
Tedrow JCF (1977) Soils of the polar landscapes. Rutgers University Press, New.
-
Tucker ME (2003) Sedimentary Rocks in the Field. Third Edition. 234 p., Wiley, Chichester.
-
Vincent WF, Laybourn-Parry J. (eds.) (2008) Polar Lakes and Rivers: Limnology of Arctic and Antarctic Aquatic Ecosystems. Oxford University Press..
-
Vincent WF (1988) Microbial ecosystem of Antarctica. Cambridge University Press,.
|