|
Vyučující
|
-
Elster Josef, prof. Ing. CSc.
-
Vaněk Jan, Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
Obsah přednášky: 1) Obsah kurzu. Organizační záležitosti. Historie výzkumu polárních oblastí. Doporučená literatura. 2) Vznik a vývoj polárních oblastí. 3) Střídání glaciálních a interglaciálních období. 4) Srovnání arktické a antarktické oblasti. 5) Klima polárních oblastí. 6) Ekologie moří a oceánů polárních oblastí. 7) Půdy a sladkovodní ekosystémy. 8) Kryptogamy a jejich adaptace na prostředí polárních ekosystémů. 9) Rostliny a jejich adaptace na prostředí polárních oblastí. 10) Živočichové polárních oblastí a jejich adaptace na prostředí polárních oblastí. 11) Zranitelnost polární přírody a právní ochrana. 12) Organizace vědeckého výzkumu polárních oblastí a původní obyvatele Arktidy. Obsah cvičení: Třídenní terénní exkurze do Krkonošského národního parku pod vedením erudovaných pracovníků RNDr. Mileny Kociánové a RNDr. Jana Vaňka. V průběhu exkurze se studenti seznámí s arkto-alpínskou tundrou Krkonoš s jejich geomorfologickými zvláštnostmi spojenými s procesy kryoturbace a s glaciálními relikty.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
- Účast na výuce
- 24 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 6 hodin za semestr
- Exkurze
- 12 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Úvod do kurzu ekologie polárních oblastí přináší základní přehled o ekologickém fungovaní, biologické/environmentální diverzitě a adaptacích organismů na prostředí polárních ekosystémů. Seznamuje se všemi základními vědeckými obory, které se uplatňují při ekologickém výzkumu polárních oblastí. Z exkurze do Krkonoš studenti zpracovávají terénní zprávu. Na konci semestru studenti píší zkušební test, představí terénní zprávu z exkurze do Krkonoš a na základě výsledku písemného testu, na základě hodnocení představení vědecké práce a na základě zprávy z exkurze je student připuštěn k ústní zkoušce.
Do kurzu se hlásí studenti bakalářského a magisterského studia, kteří jsou seznámeni se základními principy biologie a ekologie. Absolventi kurzu Úvod do polární ekologie získají širší ekologické vědomosti, které mohou využít v dalším studiu ekologických a biologických disciplín. Současně kurz vytvoří vědomostní podmínky pro následující studium polární ekologie na naší fakultě i v zahraničí.
|
|
Předpoklady
|
Předpoklady k absolvování kurzu je zájem o přírodu a ekologické vazby, které v přírodě fungují. Současně zájemni musí mít zájem poznávat širší globální souvislosti, jak ekologické, tak historicko-politické. Současné globální změny jsou výstrahou pro současnou civilizaci a polární ekologie se všemi zákonitostmi je velmi dobrým objektem k pochopení a ohodnocení těchto změn.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Student musí absolvovat 12 dvouhodinových přednášek (povolená omluvená neúčast na dvou přednáškách), v průběhu semestru si každý student vybere jeden z nabízených vědeckých článků a představí výsledky článku na semináři. Součástí kurzu je dvoudenní exkurze do Krkonoš. V Krkonoším za pomoci pracovníků Správy národního parku budou studenti seznámeni z glaciálními relikty, které se nacházejí na území Krkonoš. V průběhu semestru vystoupí studenti s prezentací na aktuální téma (připraví prezentaci na základě aktuálního separátu - zápočet) a na konci semestru složí písemnou zkoušku.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Aleksandrova VD (1988) The Arctic and Antarctic: their division into geobotanical areas. Cambridge University Press, Cambridge..
-
Avila-Jimenez ML et al. (2010) Overwintering of terrestrial Arctic arthropods: the fauna of Svalbard now and in the future. Polar Research 29: 127-137..
-
Beyer L. and Boelter M. (eds.) (2002) GeoEcology of Terrestrial Oases Ecological Studies, Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg..
-
Callaghan TV et al. (2005) Arctic Tundra and Polar Desert Ecosystems 243 - 353. Arctic Climate Impact Assessment. Cambridge University Press pp. 1039..
-
Campbell B, Claridge GGC (1987) Antarctica: soils, weathering processes and environment. Cambridge..
-
Captus University Press. Toronto. 268 pp..
-
Elverland E. (2008) The Arctic System. Norvegian Polar Institute, 203 pp..
-
Evans DJA and Benn DI (2004) A Practical Guide to the Study of Glacial Sediments. 266 p.,.
-
Fogg GE (1998) The biology of polar habitats. Oxford University Press, Oxford.
-
Friedmann EI (ed.) (1993) Antarctic microbiology. Wiley-Liss, NewYork.
-
Fuller B, Lane N. and Benson EE (eds.) (2004) Life In The Frozen State. Taylor and Francis, London, pp. 111- 149..
-
Chapin, S.F. Jefferies, R.L. Raynolds J. Shaver, G.R and Svoboda J. (1992) Climatic Change and Arctic Ecosystem Response. The role of Ecophysiology. Academic Press 469 pp..
-
Last WM et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 3: Terrestrial, Algal, and Siliceous Indicators..
-
Last WM. Et al. (2001) Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 4: Zoological Indicators..
-
Pielou EC (1994) Naturalists guide to the Arctic. The University of Chicago Press (Google books).
-
Singh P. (2001) Snow and Glacier Hydrology, Springer, 756 s..
-
Svoboda, J. and Freedman, B. (1994) Ecology of a polar oasis, Alexandra Fiord..
-
Tedrow JCF (1977) Soils of the polar landscapes. Rutgers University Press, New.
-
Vincent WF, Laybourn-Parry J. (eds.) (2008) Polar Lakes and Rivers: Limnology of Arctic and Antarctic Aquatic Ecosystems. Oxford University Press..
-
Vincent WF (1988) Microbial ecosystem of Antarctica. Cambridge University Press,.
|