Vyučující
|
-
Ekrt Libor, doc. RNDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Obsah cvičení: Terénní kurz je členěn do několika tématických bloků korespondujících se čtyřmi dny konání kurzu 1. Seznámení s parametry a mechanismy mapování vegetace. Úvod do metodiky mapování vegetace pro ochranu přírody (VMB = vrstva mapování biotopů) a pro potřeby inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. Terénní exkurze směřovaná na mokřadní, litorální biotopy. 2. Představení biotopů typických pro daný region s možnostmi jeho degradace a sukcesních řad. Terénní exkurze je směřovaná na luční biotopy a rašelinné biotopy ukázkou jejich zachovalosti, degradace, prezentace indikačně významných a vzácných druhů rostlin. 3. Ukázka založení trvalých monitoračních ploch (TMP), jejich fixace, fytocenologické snímkování, zaměření. Dále ukázka základní práce s vegetačními daty v rámci jejich uchovávání (Turboveg a Česká národní fytocenologická databáze) a základní formální klasifikace (Juice, Coctail). Terénní exkurze je směřována na lesní biotopy s reprezentativní ukázkou jejich degradace a zachovalosti a prezentací indikačně významných druhů. 4. Samostatné pokusné pilotní mapování a ohodnocení vegetace studenty na předem vybraném území. Následná exkurze na plochy mapované studenty s komentářem a vyhodnocením.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Demonstrace, Exkurze, Praktická výuka
- Příprava na zápočet
- 15 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 30 hodin za semestr
- Exkurze
- 35 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
Kurz má studentům v terénu prakticky představit jednotlivé vegetační typy vybraného území České republiky (Českomoravská vrchovina, Šumava, Podyjí). Náplní kurzu je seznámení s prostorovým vymezením a hodnocením jednotlivých vegetačních typů s návazností na biotické a abiotické faktory podmiňující daný typ vegetace. Nedílnou součástí kurzu je přehled proměn vegetace v čase (sukcesní řady), vzájemná návaznost jednotlivých sukcesních typů, proměny vegetace vlivem degradačních procesů a proměny vegetace v návaznosti na management. Studenti se dále seznámí s metodami monitoringu vegetace (trvalé monitorační plochy, fytocenologické snímkování) a metodikou aktualizace vrstvy mapování biotopů. Při hodnocení a mapování vegetace se studenti dále seznámí nejen s mapovanými rostlinnými společenstvy a biotopy, ale i s jednotlivými druhy rostlin, jejich indikační hodnotou, vazbami na konkrétní faktory prostředí, způsoby hospodaření a pochopí i časoprostorovou variabilitu vegetace. Studenti získají také zkušenosti s vytyčováním trvalých ploch a metodami monitoringu. Terénním cvičením předchází podvečerní teoretický úvod do principů a zásad mapování biotopů a návaznost na systém mapování biotopů v rámci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Kurz může být nápomocný pro studenty, kteří uvažují, že se ve své profesní kariéře chtějí věnovat praktické ochraně přírody, resp. uvažují o práci ve státní správě a samosprávě, neziskových organizacích apod.
Studenti se mají naučit základním typům vegetace daného území, jejich prostorového a kvalitativního odlišení. Dále se mají naučit hodnotit základní degradační faktory ovlivňující vegetaci a druhy, která daná společenstva tvoří. Kurz je zaměřen pro studenty, kteří se jednak zajímají o floristiku a vegetace obecně a jaké pro ty, kteří se připravují na práci v praxi v ochraně přírody. Dále také pro studenty, kteří si chtějí rozšířit znalosti o obhospodařování přírodě blízkých stanovišť a jejich formální dokumentaci a mapování.
|
Předpoklady
|
Předpokládá se absolvování alespoň základního kurzu Botanika vyšších rostlin M (KBO/132). Výhodou je absolvování kurzu Botanika vyšších rostlin V-I a V-II (KBO/138, KBO/139). Doporučuje se absolvování kurzu Biotopy ČR (KBE/354). Dále se předpokládá alespoň průměrná fyzická zdatnost pro návštěvy vytipovaných lokalit v terénu.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Požadavky k zápočtu jsou především účast na blokovém terénním kurzu a pilotní mapování vegetace ve vybrané lokalitě s následným obhájením výsledků mapování před kolokviem.
|
Doporučená literatura
|
-
Alexander R., Millington A. C. (2000): Vegetation mapping. - John Wiley & Sons, Chilchester, New York..
-
Bredenkamp G., Chytrý M., Fischer H. S. Neuhäuslová Z., Van den Maarel E. [eds] (1998): Vegetation mapping: Theory, methods and case studies. - Applied Vegetation Science 1: 161-266..
-
Härtel H., Lončáková J., Hošek M. [eds] (2009): Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. - AOPK ČR, Praha..
-
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (2011): Katalog biotopů České republiky, druhé vydání. - AOPK ČR, Praha..
-
Lustyk P. & Guth J. (2008): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. - Ms. [depon. in AOPK ČR, Praha]..
-
Lustyk P. & Guth J. (2008): Příručka hodnocení biotopů. - Ms. [depon. in AOPK ČR, Praha]..
|