|
Vyučující
|
-
Dudová Anna, Mgr. Ph.D.
-
Sirovátka Jakub, XXX
-
Bali Kateřina, Mgr. Ph.D.
-
Sattran Jan, Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
12 tématických bloků: Úvod do filozofie výchovy - Předmět filozofie výchovy, její vztah k pedagogice a kultuře. - Základní otázky: člověk, výchova, vzdělávání, smysl školy. Antická tradice - Platón, Aristotelés a pojem paideia - Formování evropského myšlení o výchově. - Ctnosti, poznání, charakter a společenský kontext výchovy. Křesťanská a humanistická transformace výchovy - Augustin, Komenský - pojetí člověka, vzdělanosti a lidského vývoje. - Humanismus jako základ novodobého chápání školy. Novověké koncepce - Otázka svobody, autority, přirozenosti dítěte. - Pedagogické důsledky různých antropologií. Základy moderní pedagogiky - Celostní výchova, morální formace, systematizace vyučování. Immanuel Kant - Výchova jako cesta k autonomii - Etické a antropologické předpoklady výchovy. - Autonomie, rozum Pragmatismus - John Dewey - Vzdělávání jako zkušenost, demokracie, škola jako komunita. - Důsledky pro současné pojetí kurikula a vyučování. Filozofie výchovy ve 20. století - existencialismus a fenomenologie - Heidegger, Buber: vztah, dialog, zkušenost světa. - Výchova v kontextu lidské existence, autentické bytí. Krize výchovy a odpovědnost za svět - Postavení dospělého, veřejný prostor, péče o svět. - Výchova jako politický i kulturní akt. Kritická pedagogika - Dialog, svoboda, kritické vědomí, moc a útlak. - Soudobé problémy školního i mimoškolního vzdělávání. Současné směry - etika péče, inkluze, udržitelnost - Nel Noddings, filozofie péče, vztahovost ve výchově. - Globální odpovědnost, interkulturní a intrakulturní kontexty. Vzdělávání v současném světě - digitální kultura, globalizace, každodennost a mimořádné situace - Místo školy a mimoškolních institucí v osobním i veřejném prostoru. - Proměny učení v technologické společnosti, sociální sítě, krizové situace. - Reflexe současných výzev (nerovnost, identita, udržitelnost).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz uvádí studenty do základních otázek filozofie výchovy, jak se formovaly v tradici evropské kultury a jak se dále rozvíjejí v současném globálním prostředí. Seznamuje s filozofickými předpoklady výchovy, jejich historickými kořeny i proměnami a zároveň se věnuje aktuálním problémům výchovy a vzdělávání. Předmět rozvíjí schopnost kritického přemýšlení o vzdělávání a podporuje teoretickou i praktickou reflexi pedagogických situací. Důraz je přitom kladen na vnímavost k etické dimenzi pedagogického jednání a na kultivaci schopnosti zformulovat vlastní pedagogický postoj. Konkrétním cílem seminářů je analyzovat soudobé otázky týkající se místa školského a mimoškolského vzdělávání v různých rovinách lidského života a společnosti.
Po absolvování předmětu bude student schopen: Identifikovat a vysvětlit specifika hlavních filozofických koncepcí výchovy a vzdělávání, zejména jejich cíle, principy, pojetí kurikula, vztah učitele a žáka a charakteristické formy a metody výuky. Analyzovat a argumentačně obhajovat různá filozofická stanoviska: formulovat argumenty, jimiž jednotlivé koncepce zdůvodňují své přístupy, a poučeně diskutovat o jejich možnostech i mezích vzhledem k současné pedagogické praxi. Kriticky posuzovat filozofické koncepce a na ně navazující pedagogické přístupy, se zvláštním zřetelem k filozofickému pojetí člověka i k vybraným otázkám gnoseologie a etiky, které tyto přístupy ovlivňují. Samostatně hodnotit význam jednotlivých filozofických tradic pro pedagogiku a na jejich základě promýšlet výchovné a vzdělávací cíle v kontextu současného školského i mimoškolského prostředí.
|
|
Předpoklady
|
žádné
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce
1. Povinná docházka 80% 2. Aktivní účast v diskusích - studenti se připravují na každou hodinu, zapojují se do debat a přinášejí vlastní podněty. 3. Povinná četba - slouží jako základ pro ústní zkoušku. 4. Příprava na vedení diskuse - každý student si vybere jedno z děl, které bude probíráno na semináři, připraví si k němu diskusní blok (shrnutí hlavních myšlenek, otázky pro skupinu, návrh interpretace) a tento blok vede na hodině. 5. Seminární práce - po vedení diskuse student zpracuje stejné téma do seminární práce, která bude obsahovat: analýzu vybraného díla, interpretaci a propojení s tématy kurzu, vlastní reflexi diskuse a závěry. Seminární práce se odevzdává v termínu stanoveném vyučujícím.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Arendt, Hannah; Suchomel, Tomáš; Palouš, Martin. Mezi minulostí a budoucností : osm cvičení v politickém myšlení. 1. vyd. Brno : CDK Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. ISBN 80-85959-92-5.
-
Dewey, John. Democracy and Education. Pennsylvania. 2001.
-
Freire, Paulo. Pedagogika utlačovaných. Praha. 2022.
-
Kratochvíl, Zdeněk. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha : Herrmann a synové, 1995. ISBN 80-238-0473-1.
-
Liessmann, Konrad Paul; Zoubková, Jana. Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění. Vyd. 1. Praha : Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1677-5.
-
Michálek, Jiří. Topologie výchovy : (místo výchovy v životě člověka). 1. vyd. Praha : ISE, 1996. ISBN 80-86005-01-1.
-
Noddings, Nel. Philosophy of education. New York. 2018.
-
Palouš, Radim. Filosofická reflexe několika pojmů školské pedagogiky. Vyd. 1. Praha Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1833-3.
-
Palouš, Radim; Svobodová, Zuzana. Homo educandus : filosofické základy teorie výchovy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1901-9.
-
Patočka, Jan. Filosofie výchovy. Praha : Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-86039-33-1.
|