|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
ÚVOD: doporučená literatura; poznámka k přepisu a výslovnosti jmen a pojmů; nástin metodiky systémového přístupu k náboženství MAHÁJÁNOVÝ BUDDHISMUS: vývoj buddhismu ze systémového hlediska; otázka terminologie jednotlivých směrů; vznik mahájány (základní sútry, šástry); základní odlišnosti mahájány od hínajány (šúnjatá, ideál bódhisttvy, karuná, pranidhána, nebeští bódhisattvové, trikája, posun v pojmu nirvána); mádhjamika a jógačára v Indii (Nágárdžuna, Asanga, Šántidéva, univerzita v Nálandě); pád buddhismu v Indii a jeho šíření do nových oblastí, vývoj buddhismu v Číně, Koreji a Japonsku a jeho místní specifika; nejdůležitější školy mahájánového buddhismu (čchan/son/zen; Ťing-tchu/Džódo; Tchien-tchaj/Tendai; Hokke; Lü/Ricu; Chua-jen/Kegon) a jejich základní odlišnosti, osobnosti, techniky VADŽRAJÁNOVÝ BUDDHISMUS: filosofie a etika vadžrajány (symbol vadžry); příčiny a zdroje vzniku vadžrajány v Indii; specifické rysy (rituální složka, esoterika, ideál siddhy, využívání sexuality a vliv hinduistické tantry); základní prvky vadžrajánové praxe (osoba gurua/lamy a zasvěcení abhišéka; mantry a dháraní; mudry; mandaly; sádhany); vadžrajánové písemnictví (tantry a duchovní zpěvy); vliv vadžrajány na buddhismus v Číně, Koreji a Japonsku (škola Mi-cung/Šingon); vliv vadžrajány na charakter buddhismu v Tibetu; původní tibetský bön a bönismus (zakladatel Šenrab); tradice čö; první vlna šíření dharmy v Tibetu (Padmasambhava a jeho termy); koncil v Samjä a jeho význam; druhá vlna šíření dharmy (Atíša a kult Táry); tibetské buddhistické písemnictví (Kandžur a Tandžur); rozvoj ve 14. století (reformátor Congkhapa a politický vliv školy Gelugpa; inkarnační systém dalajlamů a pančhenlamů); nejdůležitější školy tibetského buddhismu (Ňingmapa, Kadampa, Kagjüpa a Karma-kagjü, Sakjapa, Gelugpa, rime) a jejich základní odlišnosti, osobnosti, techniky TAOISMUS: prehistorické zdroje čínské duchovní kultury (archaická mytologie a státní kult; Kniha proměn); taoismus v umění; obecný vývoj taoismu do tří směrů (filosofický, náboženský a neotaoismus); základní charakter filosofického taoismu; ideál čen-žen; hlavní osobnosti a díla (Lao-c´a Tao-te-ťing; Čuang-c´; Lie-c´; Jang-Ču); neotaoismus a jeho odlišnosti a osobnosti (sociální a politická etika; Wang-Pi; metoda "čistého rozhovoru"); obecný charakter religiózní taoismu; taoistický písemný kánon (Tao-cang); hlavní osobnosti a díla religiózního taoismu (Ke Chung a Pao-pchu-c´); taoistický náboženský pantenon (tři čistoty a tchien-cun); idea nesmrtelnosti a ideál sien; taoistické techniky (meditace, dechová cvičení, sexuální techniky, vnitřní a vnější alchymie, talismany, kolektivní zpověď "čaj"); etika religiózního taoismu ("plody taa") KONFUCIANISMUS: obecná charakteristika a stručné dějiny; konfucianismus v umění a každodenním životě; konfuciánský písemný kánon (Pět klasických knih a čtyři knihy); život Konfucia a základní pojmy jeho učení (žen, li, "pět vztahů", "náprava jmen", vztah k náboženství, ideál t´ün-c´); další vývoj a jeho osobnosti (Meng-c´, Sün-c´); perzekuce za legalistů a návrat konfucianismu jako státního náboženství (instituce mandarínů); neokonfucianismus a jeho obecný charakter a osobnosti (Ču Si); šíření konfucianismu do Koreji, Vietnamu a Japonska a jeho místní specifické rysy ŠINTOISMUS: obecný charakter a stručný vývoj japonského šintoismu; pojem šintoismu a jeho význam (kami no miči); šintoistické texty (soubor Šinten); nástin japonské mytologie Kodžiky a Nihon-šoki ( bohové Izanagi, Izanami a Amaterasu, první císař Džimmu) a její politický podtext; šintoismus jako životní filosofie (sociální etiketa a vztah k zemřelým); šintoistický pantenon různých projevů kami; kult a praxe (svatyně, domácí oltáře, přechodové rituály a svátky ročního cyklu; šintoističtí kněží a organizace svatyní); tři typy šintoistického kultu (šintoismus svatyň, lidový šintoismus a sektářský šintoismus); vliv šintoismu na japonskou estetiku a kulturu (zápas sumó, divadlo nó...)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je postihnout návaznost nejdůležitějších myšlenek, směrů a škol taoismu, konfucianismu, šintoismu, mahájánového a vadžrajánového buddhismu (včetně jejich synkrezí) na cestě prostorem a časem. Důraz je tedy kladen především na strukturální větvení jednotlivých škol a celkový systematický náhled a přehled. Součástí přednášky jsou také ukázky rituálních, kultovních a uměleckých artefaktů jednotlivých náboženství a stručný výklad jejich funkce a symboliky.
Student získá základní orientaci ve filosofických a náboženských proudech východní Asie a jejich prostorovém i časovém větvení, ale také v symbolice, jež se projevuje v ikonografii a umění těchto kultur.
|
|
Předpoklady
|
Žádné předpoklady
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
ústní zkouška
|
|
Doporučená literatura
|
-
BEER, R. Symboly tibetského buddhismu. Praha : BB/art, 2005.
-
BONDY, E. Čínská filosofie. Praha, Vokno, 1993.
-
CARR, B. - MAHALINGAM, I. (ed.). Companion Encyclopedia of Asian Philosophy. London and New York : Routledge, 1997.
-
COLLINSON, D. - PLANT, K. - WILKINSON, R. Fifty Eastern Thinkers. London and New York : Routledge, 2000.
-
EARHART, H. B. Náboženství Japonska: mnoho tradic na jedné svaté cestě. Praha, Prostor, 1998.
-
CHENG, A. Dějiny čínského myšlení. Praha, DharmaGaia, 2006.
-
KITAGAWA, J. M. (ed.). The Religious Traditions of Asia: Religion, History and Culture. London and New York, Routledge, 2002.
-
KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. Základy asijských náboženství 1, 2. Praha, Karolinum, 2005.
-
KRÁL, O. Čínská filozofie: pohled z dějin. Lásenice, Maxima, 2005.
-
LESTER, R.C. Buddhismus: cesta k osvícení. Praha, Prostor, 1997.
-
LIŠČÁK, V. (ed.). Lexikon východní moudrosti: hinduismus, buddhismus, taoismus, zen. Olomouc, Votobia, 1996.
-
LOPEZ, D. S. Asian Religions in Practice: an Introduction. Princeton, Princeton University Press, 1999.
-
LOPEZ, D.S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. Brno, Barrister & Principal, 2003.
-
McGREAL, I. P. (ed.). Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha : Prostor, 1998.
-
OVERMYER, D. L. Náboženství Číny: svět jako živý organismus. Praha, Prostor, 1998.
-
SCHUMANN, H. W. Svět buddhistických obrazů: ikonografická příručka buddhismu mahajány a tantrajány. Praha : Academia, 2008.
-
WERNER, K. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. Brno, Masarykova univerzita, 2002.
|