|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Posouzení zdravotních rizik a dopadů pro populaci ve vztahu k životnímu prostředí je průběžně prováděno pomocí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Spojnicí expozičních cest je pak biomonitoring člověka, kterým se zjišťuje obsah chemických látek v organismu. Osnova - Přednášky 1. Základy systému analýzy zdravotních rizik. 2. Řízení (management) rizika. 3. Komunikace o riziku. 4. Epidemiologie v hodnocení zdravotních rizik. 5. Zdravotní dopady a rizika ze znečištěného ovzduší 6. Zdravotní dopady a rizika ze znečištěné pitné vody 7. Zdravotní dopady a rizika dietární expozice. 8. Zdravotní dopady a rizika profesionální expozice. 9. Lidský biomonitoring. 10. Hodnocení účinků expozice hluku v životním prostředí. 11. Studie zdravotního stavu dospělé a dětské populace. 12. EIA Osnova - Cvičení 1. Využití systému analýzy zdravotních rizik v praxi - analýza zdravotních rizik v životním prostředí. 2. Využití systému analýzy zdravotních rizik v praxi - analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí. 3. Využití systému analýzy zdravotních rizik v praxi - analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě. 4. Epidemiologické studie - přesnost a náhodné chyby. 5. Typy epidemiologických studií. 6. Hodnocení potenciálního dopadu - charakterizace rizika, modelové příklady. 7. Odhad expozice k faktorům prostředí - modelové příklady. 8. Příkladové studie odhadu zdravotních rizik v procesu EIA - Ostrava 9. Příkladové studie odhadu zdravotních rizik v procesu EIA - Karviná 10. Příkladové studie odhadu zdravotních rizik v procesu EIA - Příbram 11. Prezentace studentů k zadaným tématům, diskuse. 12. Test a zápočet.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Práce s textem (učebnicí, knihou), Případová studie
|
|
Výstupy z učení
|
Získání zvláštní odborné způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti ochrany a podpory zdraví, umožňujících samostatnou činnost na úseku státního zdravotního dozoru a státní správy, spočívající ve schopnosti ochránit a zlepšovat tělesné, duševní a sociální zdraví, zvyšovat zdatnost, odolnost a pocit subjektivní pohody v běžném životě, při práci a bydlení.
? Student se dokáže orientovat v současné problematice komunální hygieny. Orientuje se v jednotlivých faktorech životního prostředí a získává znalosti o jejich vlivu na zdraví. Umí posoudit význam environmentální expozice jednotlivým faktorům. Pochopí důležitost procesu posuzování dokumentace staveb z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví člověka. ? Provádí ve spolupráci s laboratorními týmy dílčí měření, samostatně provádí odběr vzorků složek životního a pracovního prostředí a biologického materiálu, včetně odběru žilní a kapilární krve, k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, sběr potřebných dat, která dále analyzuje a zpracovává, a navrhuje vhodná opatření. ? Vykonává dílčí činnosti při získávání pokladů pro sledování zdravotního stavu populace ve vztahu k životním a pracovním podmínkám, při přípravě komplexních programů ochrany a podpory zdraví a při jejich realizaci a zabezpečení zdravých životních a pracovních podmínek a přípravě dílčích projektů v ochraně a podpoře veřejného zdraví.
|
|
Předpoklady
|
Prerekvizity: Hygiena obecná a komunální 1
ULZ/QHOK1
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
Zákon č. 17/1992, o životním prostředí, v platném znění.
-
Herčík, M. Životní prostředí: základy environmentalistiky. Ostrava VŠB TU, 2006.
-
Kolektiv autorů. Manuál v lékařské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik.
-
Müllerová, D. a kol. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví.
-
Šmída, Jiří et al. Jak přistupovat ke komunikaci epidemických a mimořádných událostí a získávat nejen prostorová data od občanů.
|