Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází
z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních
Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka
ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
Anotace v angličtině
The Thesis Based on the Example of the Hluboká nad Vltavou Manor, Adam Franz of Schwarzenberg´s Residential Strategy at the Beginning of the 18th Century deals with research of usage ways of the Hluboká nad Vltavou manor in the era of Adam Franz
of Schwarzenberg. The core of the debate is the commentary on the three mansions demonstrably used by the aristocracy ? the Hluboká nad Vltavou castle, Ohrada hunting mansion, and Libníč spa complex. The study, built up on the analysis of correspodence, prime-source plan and accounting documents, has proved that the Hluboká nad Vltavou manor was the main Czech property of the family before inheriting Eggenberg´s property in 1719. Its importance, given among others by the geographical position, was emphasized by building of the Ohrada hunting mansion. This served, among others,
as a storage of hunting tools that were demonstrably used in other South Bohemian manors as well. I consider extensive adjustments of the castle area as further evidence of the prominent status of the Hluboká nad Vltavou Castle; especially building of the votive chapel in the expanded Libníč spa that served to the inhabitants of all the concerned manors. After gaining Eggenber property, the centre of Schwarzenberg´s stays in South Bohemia moved to Český Krumlov; and the Hluboká mansion lost its priviliged status after Adam František of Schwarzenberg´s death.
Klíčová slova
rezidenční síť, baroko, architektura profánní, Pavel Ignác Bayer, Giaccomo Antonio di Maggi, Adam František ze Schwarzenbergu, Hluboká nad Vltavou, Libníč, Ohrada, architektura sakrální, lázeňství
Klíčová slova v angličtině
residential network, profane architecture, sacral architecture, Paul Ignatz Bayer, Adam Franz of Schwarzenberg, Giaccomo Antonio di Maggi, Hluboká nad Vltavou, Libníč, Ohrada
Rozsah průvodní práce
194 s. (262 566 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází
z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních
Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka
ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
Anotace v angličtině
The Thesis Based on the Example of the Hluboká nad Vltavou Manor, Adam Franz of Schwarzenberg´s Residential Strategy at the Beginning of the 18th Century deals with research of usage ways of the Hluboká nad Vltavou manor in the era of Adam Franz
of Schwarzenberg. The core of the debate is the commentary on the three mansions demonstrably used by the aristocracy ? the Hluboká nad Vltavou castle, Ohrada hunting mansion, and Libníč spa complex. The study, built up on the analysis of correspodence, prime-source plan and accounting documents, has proved that the Hluboká nad Vltavou manor was the main Czech property of the family before inheriting Eggenberg´s property in 1719. Its importance, given among others by the geographical position, was emphasized by building of the Ohrada hunting mansion. This served, among others,
as a storage of hunting tools that were demonstrably used in other South Bohemian manors as well. I consider extensive adjustments of the castle area as further evidence of the prominent status of the Hluboká nad Vltavou Castle; especially building of the votive chapel in the expanded Libníč spa that served to the inhabitants of all the concerned manors. After gaining Eggenber property, the centre of Schwarzenberg´s stays in South Bohemia moved to Český Krumlov; and the Hluboká mansion lost its priviliged status after Adam František of Schwarzenberg´s death.
Klíčová slova
rezidenční síť, baroko, architektura profánní, Pavel Ignác Bayer, Giaccomo Antonio di Maggi, Adam František ze Schwarzenbergu, Hluboká nad Vltavou, Libníč, Ohrada, architektura sakrální, lázeňství
Klíčová slova v angličtině
residential network, profane architecture, sacral architecture, Paul Ignatz Bayer, Adam Franz of Schwarzenberg, Giaccomo Antonio di Maggi, Hluboká nad Vltavou, Libníč, Ohrada
Zásady pro vypracování
Ačkoliv výzkum rezidenčních sítí velmožů renesanční a barokní doby patří v evropské historické vědě k hojně pěstovaným tématům, česká historiografie se obdobným námětem zaobírala prozatím pouze okrajově. S ohledem na dobře zachovanou a typologicky rozmanitou pramennou základnu ve Státním oblastním archivu Třeboň (Velkostatek Hluboká) a jeho pobočce v Českém Krumlově (Rodinný archiv Schwarzenberků, Ústřední kancelář Hluboká, Ústřední pokladna České Budějovice) pojme diplomant svou kvalifikační práci jako analytickou případovou studii, jejíž pojetí naváže na jeho dřívější studium role rezidenčního schwarzenberského zámku Ohrada. Ptát se bude především, jakým způsobem Adam František ze Schwarzenberku využíval hlubocké panství, jak často a za jakým účelem ho navštěvoval. Stranou svého zájmu neponechá vliv koupě panství Protivín a získání eggenberského dědictví na rezidenční strategii knížete. Za zcela zásadní lze považovat sestavení itineráře Adama Františka ze Schwarzenberku pro vybrané roky a zkoumání symbolických prostředků reprezentace vysoce postaveného knížete v pojetí, provedení a výzdobě sídla.
Zásady pro vypracování
Ačkoliv výzkum rezidenčních sítí velmožů renesanční a barokní doby patří v evropské historické vědě k hojně pěstovaným tématům, česká historiografie se obdobným námětem zaobírala prozatím pouze okrajově. S ohledem na dobře zachovanou a typologicky rozmanitou pramennou základnu ve Státním oblastním archivu Třeboň (Velkostatek Hluboká) a jeho pobočce v Českém Krumlově (Rodinný archiv Schwarzenberků, Ústřední kancelář Hluboká, Ústřední pokladna České Budějovice) pojme diplomant svou kvalifikační práci jako analytickou případovou studii, jejíž pojetí naváže na jeho dřívější studium role rezidenčního schwarzenberského zámku Ohrada. Ptát se bude především, jakým způsobem Adam František ze Schwarzenberku využíval hlubocké panství, jak často a za jakým účelem ho navštěvoval. Stranou svého zájmu neponechá vliv koupě panství Protivín a získání eggenberského dědictví na rezidenční strategii knížete. Za zcela zásadní lze považovat sestavení itineráře Adama Františka ze Schwarzenberku pro vybrané roky a zkoumání symbolických prostředků reprezentace vysoce postaveného knížete v pojetí, provedení a výzdobě sídla.
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku.
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku.