Předkládaná práce se zabývá svatbou Adama II. z Hradce s Kateřinou z Montfortu. V souvislosti s raně novověkými sňatkovými strategiemi odůvodňuje výběr nevěsty, který hrál ve šlechtickém prostředí důležitou roli nejen pro manželský pár, ale také pro jejich široké sociální okolí. Dále se zaměřuje na celý rituál svatebních oslav od výprosu nevěsty až po její přínos na jindřichohradecký zámek roku 1574. V této slavnosti se odrážela potřeba šlechtice reprezentovat svůj urozený stav. Adam II. z Hradce na ní vynaložil velké množství finančních prostředků, přestože jeho panství bylo vysoce zadluženo. Práce analyzuje také oslavné svatební básně, které vytvořili na počest novomanželů humanističtí básníci. Latinská poezie odkazuje na urozenost a starobylost rodu pánů z Hradce a klade důraz na pokračování rodu, které mohlo být zaručeno jedině společnými potomky. Sňatek je sledován v politickém a náboženském kontextu doby, protože úzce souvisí s četnými vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru a také s pozdějším náboženským vývojem v Jindřichově Hradci, který se díky působení Kateřiny z Montfortu ubíral katolickým směrem.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the wedding of Adam II. of Hradec and Catharine of Montfort. In a connection with the wedding strategies in the early modern period, this thesis explains the choice of a bride which was very crucial in the aristocratic environment not only for the married couple but also for their wide social surrounding. Then this thesis focuses on the whole ritual of wedding celebration from the courtship to the bride's arrival to the castle in Jindřichův Hradec in 1574. The nobleman's need to represent his noble estate is reflected in this celebration and Adam II. spent a huge amount of money on this wedding even though his domain was highly in debt. The thesis also analyses the wedding poems written in honour of the married couple by humanistic poets. Latin poetry refers to the nobility and ancient origin of the noblemen of Jindřichův Hradec and emphasizes the continuation of the generation which could be achieved only by the posterity. The marriage is observed in a political and religious context of the period because it is closely related to the noblemen of Jindřichův Hradec who had numerous links to the House of Habsburg and also to the following religious development in Jindřichův Hradec, which were catholic thanks to the influence of Catherine of Montfort.
Klíčová slova
svatba, raný novověk, šlechta, páni z Hradce, Jindřichův Hradec, Adam II. z Hradce, Kateřina z Montfortu, rituál, slavnosti, šlechtický sňatek, epithalamia
Klíčová slova v angličtině
wedding, early modern period, nobility, Lords of Hradec, Jindřichův Hradec, Adam II. of Hradec, Catharine of Montfort, ritual, festivity, nobleman's wedding, epithalamia
Rozsah průvodní práce
80 s. (184 040 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná práce se zabývá svatbou Adama II. z Hradce s Kateřinou z Montfortu. V souvislosti s raně novověkými sňatkovými strategiemi odůvodňuje výběr nevěsty, který hrál ve šlechtickém prostředí důležitou roli nejen pro manželský pár, ale také pro jejich široké sociální okolí. Dále se zaměřuje na celý rituál svatebních oslav od výprosu nevěsty až po její přínos na jindřichohradecký zámek roku 1574. V této slavnosti se odrážela potřeba šlechtice reprezentovat svůj urozený stav. Adam II. z Hradce na ní vynaložil velké množství finančních prostředků, přestože jeho panství bylo vysoce zadluženo. Práce analyzuje také oslavné svatební básně, které vytvořili na počest novomanželů humanističtí básníci. Latinská poezie odkazuje na urozenost a starobylost rodu pánů z Hradce a klade důraz na pokračování rodu, které mohlo být zaručeno jedině společnými potomky. Sňatek je sledován v politickém a náboženském kontextu doby, protože úzce souvisí s četnými vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru a také s pozdějším náboženským vývojem v Jindřichově Hradci, který se díky působení Kateřiny z Montfortu ubíral katolickým směrem.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the wedding of Adam II. of Hradec and Catharine of Montfort. In a connection with the wedding strategies in the early modern period, this thesis explains the choice of a bride which was very crucial in the aristocratic environment not only for the married couple but also for their wide social surrounding. Then this thesis focuses on the whole ritual of wedding celebration from the courtship to the bride's arrival to the castle in Jindřichův Hradec in 1574. The nobleman's need to represent his noble estate is reflected in this celebration and Adam II. spent a huge amount of money on this wedding even though his domain was highly in debt. The thesis also analyses the wedding poems written in honour of the married couple by humanistic poets. Latin poetry refers to the nobility and ancient origin of the noblemen of Jindřichův Hradec and emphasizes the continuation of the generation which could be achieved only by the posterity. The marriage is observed in a political and religious context of the period because it is closely related to the noblemen of Jindřichův Hradec who had numerous links to the House of Habsburg and also to the following religious development in Jindřichův Hradec, which were catholic thanks to the influence of Catherine of Montfort.
Klíčová slova
svatba, raný novověk, šlechta, páni z Hradce, Jindřichův Hradec, Adam II. z Hradce, Kateřina z Montfortu, rituál, slavnosti, šlechtický sňatek, epithalamia
Klíčová slova v angličtině
wedding, early modern period, nobility, Lords of Hradec, Jindřichův Hradec, Adam II. of Hradec, Catharine of Montfort, ritual, festivity, nobleman's wedding, epithalamia
Zásady pro vypracování
Se znalostí poznatků starší (zvláště F. Teplý) i novější odborné literatury (V. Ledvinka, V. Bůžek, J. Hrdlička. M. Kovář a další) a dochovaných archivních písemností (především Rodinný archiv pánů z Hradce) podá autorka obraz základních etap života Kateřiny Hradecké z Montfortu (1556-1631), jež byla od roku 1574 manželkou Adama II. z Hradce. Jana Říhová se zaměří nejen na její soužití s pánem erbu zlaté pětilisté růže a rodinné vztahy, ale bude se zajímat o způsoby, které umožňovaly urozené cizince, aby chápala rytmus života a zvyky šlechtického a měšťanského prostředí v Jindřichově Hradci. Autorka provede rekonstrukci sociálního okolí Kateřiny Hradecké z Montfortu. Stranou zájmu neponechá prostředky, které šlechtična volila v každodenním životě ke komunikaci s rodinou, dvořany, fraucimorem, duchovními, měšťany a dalšími osobami ze zámeckého a měšťanského prostředí. Rovněž se bude ptát, jak přísně katolické náboženské přesvědčení Kateřiny Hradecké z Montfortu ovlivnilo konfesionalizaci rezidenčního města, zvláště v souvislosti se založením jezuitské koleje. Získané poznatky Janě Říhově umožní, aby odpověděla na otázku, jakým způsobem vnímala šlechtičnu pozdně renesanční společnost v Jindřichově Hradci a jak se zapsala do paměti tohoto města. V metodologickém ohledu předpokládá splnění cílů bakalářské práce uplatnění historickoantropologických přístupů.
Zásady pro vypracování
Se znalostí poznatků starší (zvláště F. Teplý) i novější odborné literatury (V. Ledvinka, V. Bůžek, J. Hrdlička. M. Kovář a další) a dochovaných archivních písemností (především Rodinný archiv pánů z Hradce) podá autorka obraz základních etap života Kateřiny Hradecké z Montfortu (1556-1631), jež byla od roku 1574 manželkou Adama II. z Hradce. Jana Říhová se zaměří nejen na její soužití s pánem erbu zlaté pětilisté růže a rodinné vztahy, ale bude se zajímat o způsoby, které umožňovaly urozené cizince, aby chápala rytmus života a zvyky šlechtického a měšťanského prostředí v Jindřichově Hradci. Autorka provede rekonstrukci sociálního okolí Kateřiny Hradecké z Montfortu. Stranou zájmu neponechá prostředky, které šlechtična volila v každodenním životě ke komunikaci s rodinou, dvořany, fraucimorem, duchovními, měšťany a dalšími osobami ze zámeckého a měšťanského prostředí. Rovněž se bude ptát, jak přísně katolické náboženské přesvědčení Kateřiny Hradecké z Montfortu ovlivnilo konfesionalizaci rezidenčního města, zvláště v souvislosti se založením jezuitské koleje. Získané poznatky Janě Říhově umožní, aby odpověděla na otázku, jakým způsobem vnímala šlechtičnu pozdně renesanční společnost v Jindřichově Hradci a jak se zapsala do paměti tohoto města. V metodologickém ohledu předpokládá splnění cílů bakalářské práce uplatnění historickoantropologických přístupů.
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku (16. a 17. století).
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku (16. a 17. století).