Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
Anotace v angličtině
Submitted work aims to capture the changes in lives of ordinary people in the Netolice domain over the years 1618-1620. Using personal correspondence and sources of registration nature it is documented how the war conflicts influenced the population of South Bohemia during the early phase of the Thirty Years War. The aim of the study is the reconstruction of war events in the period from the beginning of the Estates Uprising till the battle at Záblatí. Attention is also paid to changes in the everyday life of villagers living in the South Bohemian battlefield. Those occurred primarily through changes in rustic farms and town households. The everydayness of inhabitants transformed also through social, economic and property changes. Changes are documented by way of comparing the pre-war situation with the post-war environment in which the then man tried to live and survive. The entire work is summarized in the conclusion, which recapitulates discovered findings and provides additional options for further research.
Klíčová slova
Netolice, třicetiletá válka, bitva u Záblatí, venkov, město, válečný prožitek, každodenní život
Klíčová slova v angličtině
Netolice, Thirty Years' War, battle at Záblatí, countryside, town, war experience, everyday life
Rozsah průvodní práce
51 s. (113 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
Anotace v angličtině
Submitted work aims to capture the changes in lives of ordinary people in the Netolice domain over the years 1618-1620. Using personal correspondence and sources of registration nature it is documented how the war conflicts influenced the population of South Bohemia during the early phase of the Thirty Years War. The aim of the study is the reconstruction of war events in the period from the beginning of the Estates Uprising till the battle at Záblatí. Attention is also paid to changes in the everyday life of villagers living in the South Bohemian battlefield. Those occurred primarily through changes in rustic farms and town households. The everydayness of inhabitants transformed also through social, economic and property changes. Changes are documented by way of comparing the pre-war situation with the post-war environment in which the then man tried to live and survive. The entire work is summarized in the conclusion, which recapitulates discovered findings and provides additional options for further research.
Klíčová slova
Netolice, třicetiletá válka, bitva u Záblatí, venkov, město, válečný prožitek, každodenní život
Klíčová slova v angličtině
Netolice, Thirty Years' War, battle at Záblatí, countryside, town, war experience, everyday life
Zásady pro vypracování
Přestože průběhu tažení a vzájemným střetům stavovského a císařského vojska v letech 1618 až 1620 byla ve starší i novější odborné literatuře opakovaně věnována badatelská pozornost, zůstávaly na okraji zájmu české historické vědy dvě podstatné okolnosti - dopad války na každodenní život hierarchicky uspořádané společnosti a utváření válečného zážitku v očích aktérů. Aby mohl Josef Čížek postihnout každodennost války na jihočeském bojišti a jeho okolí - na krajinu, cesty, lesy, rybníky, selské grunty, měšťanské domácnosti, rytířské tvrze - a lidské osudy, provede nejprve důkladnou bibliografickou rešerši. Seznámí se s metodologickými a heuristickými východisky prací, které směřovaly k postižení válečné všednosti v raném novověku (zvláště M. Ďurčanský, J. Kilián, F. Koreš, T. Sterneck a další). Metodologickou inspiraci nalezne kromě jiných děl v pohledu O. Chalina na bělohorskou bitvu. Stranou zájmu neponechá poznatky ze starší literatury, jež se popisným způsobem zaobírala jihočeským bojištěm v době českého stavovského povstání (především M. Volf). Pozornost bude věnovat rovněž vydaným písemnostem (zvláště Regesta fondu Militare, Documenta Bohemica ...). Potom provede průzkum typologicky pestrých vhodných pramenů, jež mu umožní proniknout k válečné každodennosti na jihu Čech v letech 1618-1620 (s důrazem na velkostatkové fondy a Rodinný archiv Buquoyů ve Státním oblastním archivu Třeboň, na písemnosti měst ve státních okresních archivech). S ohledem na heuristické možnosti si vybere geografický a sociální prostor na jihočeském bojišti, kde formou sondy a mikrohistorického přístupu bude zkoumat dopad válečných střetů na krajinu, lokální společnost a všední život jejích aktérů.
Zásady pro vypracování
Přestože průběhu tažení a vzájemným střetům stavovského a císařského vojska v letech 1618 až 1620 byla ve starší i novější odborné literatuře opakovaně věnována badatelská pozornost, zůstávaly na okraji zájmu české historické vědy dvě podstatné okolnosti - dopad války na každodenní život hierarchicky uspořádané společnosti a utváření válečného zážitku v očích aktérů. Aby mohl Josef Čížek postihnout každodennost války na jihočeském bojišti a jeho okolí - na krajinu, cesty, lesy, rybníky, selské grunty, měšťanské domácnosti, rytířské tvrze - a lidské osudy, provede nejprve důkladnou bibliografickou rešerši. Seznámí se s metodologickými a heuristickými východisky prací, které směřovaly k postižení válečné všednosti v raném novověku (zvláště M. Ďurčanský, J. Kilián, F. Koreš, T. Sterneck a další). Metodologickou inspiraci nalezne kromě jiných děl v pohledu O. Chalina na bělohorskou bitvu. Stranou zájmu neponechá poznatky ze starší literatury, jež se popisným způsobem zaobírala jihočeským bojištěm v době českého stavovského povstání (především M. Volf). Pozornost bude věnovat rovněž vydaným písemnostem (zvláště Regesta fondu Militare, Documenta Bohemica ...). Potom provede průzkum typologicky pestrých vhodných pramenů, jež mu umožní proniknout k válečné každodennosti na jihu Čech v letech 1618-1620 (s důrazem na velkostatkové fondy a Rodinný archiv Buquoyů ve Státním oblastním archivu Třeboň, na písemnosti měst ve státních okresních archivech). S ohledem na heuristické možnosti si vybere geografický a sociální prostor na jihočeském bojišti, kde formou sondy a mikrohistorického přístupu bude zkoumat dopad válečných střetů na krajinu, lokální společnost a všední život jejích aktérů.
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku (16. a 17. století).
Seznam doporučené literatury
Seznam literatury bude vypracován ve specializačním semináři k dějinám raného novověku (16. a 17. století).