Předkládaná bakalářská práce se zabývá profesním životem Milady Paulové od roku 1920 do konce meziválečného období. Věnuje se především reakcím historické obce, respektive Jaroslava Bidla, na historiččino rozhodnutí zaměřit se ve své badatelské činnosti na vznik Československé republiky a na československo jihoslovanskou spolupráci odbojářů za první světové války. Zkoumány jsou i problémy, které si touto volbou historička způsobila oddálení navržení na jmenování mimořádnou profesorkou a na její konflikt s Jaroslavem Bidlem. V poslední části bakalářské práce jsou srovnána tři významná díla Milady Paulové ze soudobých dějin (Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslavenske emigracije za svjetskog rata od 1914-1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie I. díl. Chorvatská politika za světové války do otevření říšské rady ve Vídni v květnu 1917 (1914-1917) a Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů za první světové války 1914-1918 ).
Anotace v angličtině
This thesis is about the proffesional life of Milada Paulová. The thesis deals with the reaction of the historical community to her decision to focuson contemporary history (origin of the Czechoslovak Republik, Czechoslovakia South Slavic cooperation of rebels from the First World War). This decision caused her many problems (for example her nomination as a professor and the conflict between her an her teacher Jaroslav Bidlo). Three books by Milada Paulová (Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslovenské emigracije za svjetsko rata od 1914-1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie I. díl. Chorvatská politika za světové války do otevření říšské rady ve Vídni v květnu 1917 (1914 -1917) a Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů za první světové války 1914 -1918 ) are compared in the last part of the thesis.
Klíčová slova
Milada Paulová, Jaroslav Bidlo, Přemysl Šámal, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Československá republika, soudobé dějiny, Československo jihoslovanské vztahy.
Klíčová slova v angličtině
Milada Paulová, Přemysl Šámal, Jaroslav Bidlo, Kingdom of Serbs,Croatian and Slovenians, Czechoslovak Republik, contemporary history, Czechoslovakia South Slavic relationships.
Rozsah průvodní práce
55 s.(127 102)+ 3 s. přílohy
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná bakalářská práce se zabývá profesním životem Milady Paulové od roku 1920 do konce meziválečného období. Věnuje se především reakcím historické obce, respektive Jaroslava Bidla, na historiččino rozhodnutí zaměřit se ve své badatelské činnosti na vznik Československé republiky a na československo jihoslovanskou spolupráci odbojářů za první světové války. Zkoumány jsou i problémy, které si touto volbou historička způsobila oddálení navržení na jmenování mimořádnou profesorkou a na její konflikt s Jaroslavem Bidlem. V poslední části bakalářské práce jsou srovnána tři významná díla Milady Paulové ze soudobých dějin (Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslavenske emigracije za svjetskog rata od 1914-1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie I. díl. Chorvatská politika za světové války do otevření říšské rady ve Vídni v květnu 1917 (1914-1917) a Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů za první světové války 1914-1918 ).
Anotace v angličtině
This thesis is about the proffesional life of Milada Paulová. The thesis deals with the reaction of the historical community to her decision to focuson contemporary history (origin of the Czechoslovak Republik, Czechoslovakia South Slavic cooperation of rebels from the First World War). This decision caused her many problems (for example her nomination as a professor and the conflict between her an her teacher Jaroslav Bidlo). Three books by Milada Paulová (Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslovenské emigracije za svjetsko rata od 1914-1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie I. díl. Chorvatská politika za světové války do otevření říšské rady ve Vídni v květnu 1917 (1914 -1917) a Dějiny Maffie. Odboj Čechů a Jihoslovanů za první světové války 1914 -1918 ) are compared in the last part of the thesis.
Klíčová slova
Milada Paulová, Jaroslav Bidlo, Přemysl Šámal, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Československá republika, soudobé dějiny, Československo jihoslovanské vztahy.
Klíčová slova v angličtině
Milada Paulová, Přemysl Šámal, Jaroslav Bidlo, Kingdom of Serbs,Croatian and Slovenians, Czechoslovak Republik, contemporary history, Czechoslovakia South Slavic relationships.
Zásady pro vypracování
Milada Paulová bezpochyby patří k pozoruhodným osobnostem české historiografie a byzantologie. Pozornost badatelů poutala dosud především skutečnost, že se stala první ženou-docentkou (později profesorkou) v Československu, případně její vazby na Jaroslava Bidla či Přemysla Šámala. Samotnému vědeckému dílu, okolnostem jeho vzniku i motivacím, které Miladu Paulovou vedly k jeho sepsání, dosud systematičtější zájem věnován nebyl. Petra Vlčková se ve své bakalářské práci zaměří na profesní život Milady Paulové v období let 1920 (pobyt v SHS) až 1935 (jmenování mimořádnou profesorkou), tedy v době, kdy se věnovala československému a jihoslovanskému odboji v těchto letech, přestože jí to značně zkomplikovalo profesní růst. Cílem práce se stane nejenom objasnění příčin volby tohoto tématu, charakteristika badatelských východisek, vlastního výzkumu a díla, ale rovněž posouzení míry prestiže výzkumu soudobých dějin mezi tehdejšími historiky a rozkrytí osobní strategie Paulové a sítě vztahů, které vedly k dosažení vědeckých hodností.
Zásady pro vypracování
Milada Paulová bezpochyby patří k pozoruhodným osobnostem české historiografie a byzantologie. Pozornost badatelů poutala dosud především skutečnost, že se stala první ženou-docentkou (později profesorkou) v Československu, případně její vazby na Jaroslava Bidla či Přemysla Šámala. Samotnému vědeckému dílu, okolnostem jeho vzniku i motivacím, které Miladu Paulovou vedly k jeho sepsání, dosud systematičtější zájem věnován nebyl. Petra Vlčková se ve své bakalářské práci zaměří na profesní život Milady Paulové v období let 1920 (pobyt v SHS) až 1935 (jmenování mimořádnou profesorkou), tedy v době, kdy se věnovala československému a jihoslovanskému odboji v těchto letech, přestože jí to značně zkomplikovalo profesní růst. Cílem práce se stane nejenom objasnění příčin volby tohoto tématu, charakteristika badatelských východisek, vlastního výzkumu a díla, ale rovněž posouzení míry prestiže výzkumu soudobých dějin mezi tehdejšími historiky a rozkrytí osobní strategie Paulové a sítě vztahů, které vedly k dosažení vědeckých hodností.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Masarykův ústav - Archiv AV ČR Praha, fond Milada Paulová (1891-1970).
Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Filozofická fakulta - Milada Paulová.
Archiv Národního muzea Praha, fond Paulová, Milada a Maffie (1908-1938)
Brádlerová, Daniela - Hálek, Jan (edd.), Střet generací? Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií, Praha 2014.
Hálek, Jan - Brádlerová, Daniela (edd.), Drahý pane kancléři... Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala I, II, Praha 2011, 2012.
Havlíková, Lubomíra (ed.), Paměti Milady Paulové, Slovanské historické studie 34, 2009, s. 142 -166.
Literatura:
Brádlerová, Daniela - Hálek, Jan, Osobní a profesní vztah Milady Paulové a Jaroslava Bidla na pozadí jejich vzájemné korespondence, in: Šouša, Jiří - Ebelová Ivana (edd.), Inter laurum et olivam, Praha 2007, s. 553-569.
Havlíková, Lubomíra, "První žena na Universitě Karlově", Slovanské historické studie 34, 2009, s. 127-142.
Pousta, Zdeněk - Havránek, Jan a kol., Dějiny Univerzity Karlovy ( 1918-1990) IV., Praha 1995.
Kutnar, František - Marek, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Masarykův ústav - Archiv AV ČR Praha, fond Milada Paulová (1891-1970).
Archiv Univerzity Karlovy Praha, fond Filozofická fakulta - Milada Paulová.
Archiv Národního muzea Praha, fond Paulová, Milada a Maffie (1908-1938)
Brádlerová, Daniela - Hálek, Jan (edd.), Střet generací? Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií, Praha 2014.
Hálek, Jan - Brádlerová, Daniela (edd.), Drahý pane kancléři... Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala I, II, Praha 2011, 2012.
Havlíková, Lubomíra (ed.), Paměti Milady Paulové, Slovanské historické studie 34, 2009, s. 142 -166.
Literatura:
Brádlerová, Daniela - Hálek, Jan, Osobní a profesní vztah Milady Paulové a Jaroslava Bidla na pozadí jejich vzájemné korespondence, in: Šouša, Jiří - Ebelová Ivana (edd.), Inter laurum et olivam, Praha 2007, s. 553-569.
Havlíková, Lubomíra, "První žena na Universitě Karlově", Slovanské historické studie 34, 2009, s. 127-142.
Pousta, Zdeněk - Havránek, Jan a kol., Dějiny Univerzity Karlovy ( 1918-1990) IV., Praha 1995.
Kutnar, František - Marek, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997.