Tématem překládané diplomové práce jsou císařové julsko-klaudijské dynastie. Práce se věnuje jednotlivým krokům, které císařové první dynastie podnikli, aby proměnili stávající republikánské zřízení v tzv. principát. Hlavní otázkou je analýza vztahu jednotlivých císařů a společenských elit, především senátu. Na vztah císaře a senátu je nahlíženo ve dvou rovinách, a sice císař-senát jako celek a císař-senátoři jako jednotlivci. Práce se rovněž dívá na rozdělení jednotlivých provincií mezi moc senátu a moc císaře a případné zásahy do tohoto rozdělení. V neposlední řadě bude v práci rozebrán postoj císařů vůči jejich předchůdcům.
Anotace v angličtině
The subject of the thesis are the Emperors of the Julio-Claudian dynasty. The author is dealing with steps that Emperors of the first dynasty took to change the current republican establishment in the so called principate. The main point is the relationship between the Emperors and the social elite, primarily the senate. On the relationship between the emperor and the senate is viewed in two levels, namely the emperor and the senate as whole and the emperor and the senators as individuals. The thesis also analyses the dividing of the roman Provinces between the power of the senate and the power of the emperor as well as the intervention in this dividing. The attitude of the Emperors towards their ancestors is also part of the work.
Tématem překládané diplomové práce jsou císařové julsko-klaudijské dynastie. Práce se věnuje jednotlivým krokům, které císařové první dynastie podnikli, aby proměnili stávající republikánské zřízení v tzv. principát. Hlavní otázkou je analýza vztahu jednotlivých císařů a společenských elit, především senátu. Na vztah císaře a senátu je nahlíženo ve dvou rovinách, a sice císař-senát jako celek a císař-senátoři jako jednotlivci. Práce se rovněž dívá na rozdělení jednotlivých provincií mezi moc senátu a moc císaře a případné zásahy do tohoto rozdělení. V neposlední řadě bude v práci rozebrán postoj císařů vůči jejich předchůdcům.
Anotace v angličtině
The subject of the thesis are the Emperors of the Julio-Claudian dynasty. The author is dealing with steps that Emperors of the first dynasty took to change the current republican establishment in the so called principate. The main point is the relationship between the Emperors and the social elite, primarily the senate. On the relationship between the emperor and the senate is viewed in two levels, namely the emperor and the senate as whole and the emperor and the senators as individuals. The thesis also analyses the dividing of the roman Provinces between the power of the senate and the power of the emperor as well as the intervention in this dividing. The attitude of the Emperors towards their ancestors is also part of the work.
Diplomová práce se bude věnovat prvnímu století principátu, tedy období mezi roky 27 př. n. l. a 68 n. l. V tomto období vládlo celkem pět císařů - Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius a Nero. Práce se bude věnovat definici principátu a jeho fundamentální rozdílnosti oproti předchozímu republikánskému zřízení. Centrální otázkou je Augustův způsob řešení vnitropolitické situace a nový politický systém, který uvedl do praxe.
Mezi důležité otázky řešené v práci bude patřit:
1. vztah Augusta i jeho následovníků vůči senátu jakožto politické instituci a vůči společenským elitám obecně,
2. limity císařské moci a s tím související politická dohoda se senátem,
3. význam konzulátu v raném principátu, důvody, proč jej zastávali i císařové a komu jej také udělovali (s tím bude souviset otázka kumulace politických funkcí v osobě panovníka),
4. posmrtné zbožnění císařovy osoby a konečně
5. politická opozice, a to jak vůči jednotlivým císařům, tak také vůči samotné ideji císařství. S tím také bude souviset otázka možné obnovy republiky, a to jak v očích tehdejších římských občanů, tak také v pohledu dnešní historické vědy.
Základním metodologickým pilířem práce bude koncept tzv "nových" politických dějin, doplňkově pak biografická metoda (životy císařů) a metoda komparativní (předmětem srovnávání bude přístup jednotlivých císařů vůči senátu, stejně jako význam konzulátu, který císařové v průběhu své vlády zastávali).
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se bude věnovat prvnímu století principátu, tedy období mezi roky 27 př. n. l. a 68 n. l. V tomto období vládlo celkem pět císařů - Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius a Nero. Práce se bude věnovat definici principátu a jeho fundamentální rozdílnosti oproti předchozímu republikánskému zřízení. Centrální otázkou je Augustův způsob řešení vnitropolitické situace a nový politický systém, který uvedl do praxe.
Mezi důležité otázky řešené v práci bude patřit:
1. vztah Augusta i jeho následovníků vůči senátu jakožto politické instituci a vůči společenským elitám obecně,
2. limity císařské moci a s tím související politická dohoda se senátem,
3. význam konzulátu v raném principátu, důvody, proč jej zastávali i císařové a komu jej také udělovali (s tím bude souviset otázka kumulace politických funkcí v osobě panovníka),
4. posmrtné zbožnění císařovy osoby a konečně
5. politická opozice, a to jak vůči jednotlivým císařům, tak také vůči samotné ideji císařství. S tím také bude souviset otázka možné obnovy republiky, a to jak v očích tehdejších římských občanů, tak také v pohledu dnešní historické vědy.
Základním metodologickým pilířem práce bude koncept tzv "nových" politických dějin, doplňkově pak biografická metoda (životy císařů) a metoda komparativní (předmětem srovnávání bude přístup jednotlivých císařů vůči senátu, stejně jako význam konzulátu, který císařové v průběhu své vlády zastávali).
Seznam doporučené literatury
Prameny
Činy božského Augusta, in: O vlastním osudu, přel. Julie Nováková, Praha 1973, s. 39-47.
Cassius Dio, Roman History VI- VIII, přel. Ernest Cary, London 1917-19.
Florus, Epitoma, in: Dvojí pohled na římské dějiny, přel. Bohumila Mouchová, Praha 2013, s. 175-310.
Gaius Suetonius Tranquillus, Životopisy dvanácti císařů, přel. Bohumil Ryba, Praha 1974.
Tacitus, Cornelius, Letopisy, přel. Antonín Minařík, Praha 1975.
Tacitus, Z dějin císařského Říma, Praha 1976.
Titus Livius, Dějiny VII, přel. Marie Husová, Pavel Sucharský, Praha 1979.
Velleius Paterculus, Římské dějiny, in: Dvojí pohled na římské dějiny, přel. Bohumila Mouchová, Praha 2013, s. 42-170.
Literatura (výběr):
BOWMAN, A. - CHAMPLIN, E. - LINTOTT, A., The Cambridge Ancient History Volume 10: The Augustan Empire, 43 B. C. - A. D. 69, Cambridge 2008.
EVERITT, Anthony, The First Emperor: Caesar Augustus and the Triumph of Rome, London 2007.
GALINSKY, Karl, Augustus: Introduction to the Life of an Emperor, Cambridge 2012.
GOLDSWORTHY, Adrian Keith, Augustus: First Emperor of Rome, Yale 2014.
LEVICK, Barbara, Augustus: Image and Substance, London 2010.
LEVICK, Barbara, Tiberius the Politician, London 1999.
OSGOOD, Josiah, Claudius Caesar: image and power in the early Roman empire, Cambridge 2010.
SEAGER, Robin, Tiberius, London 2005.
Seznam doporučené literatury
Prameny
Činy božského Augusta, in: O vlastním osudu, přel. Julie Nováková, Praha 1973, s. 39-47.
Cassius Dio, Roman History VI- VIII, přel. Ernest Cary, London 1917-19.
Florus, Epitoma, in: Dvojí pohled na římské dějiny, přel. Bohumila Mouchová, Praha 2013, s. 175-310.
Gaius Suetonius Tranquillus, Životopisy dvanácti císařů, přel. Bohumil Ryba, Praha 1974.
Tacitus, Cornelius, Letopisy, přel. Antonín Minařík, Praha 1975.
Tacitus, Z dějin císařského Říma, Praha 1976.
Titus Livius, Dějiny VII, přel. Marie Husová, Pavel Sucharský, Praha 1979.
Velleius Paterculus, Římské dějiny, in: Dvojí pohled na římské dějiny, přel. Bohumila Mouchová, Praha 2013, s. 42-170.
Literatura (výběr):
BOWMAN, A. - CHAMPLIN, E. - LINTOTT, A., The Cambridge Ancient History Volume 10: The Augustan Empire, 43 B. C. - A. D. 69, Cambridge 2008.
EVERITT, Anthony, The First Emperor: Caesar Augustus and the Triumph of Rome, London 2007.
GALINSKY, Karl, Augustus: Introduction to the Life of an Emperor, Cambridge 2012.
GOLDSWORTHY, Adrian Keith, Augustus: First Emperor of Rome, Yale 2014.
LEVICK, Barbara, Augustus: Image and Substance, London 2010.
LEVICK, Barbara, Tiberius the Politician, London 1999.
OSGOOD, Josiah, Claudius Caesar: image and power in the early Roman empire, Cambridge 2010.
SEAGER, Robin, Tiberius, London 2005.